. "2845"^^ . "sol\u00E1rn\u00EDch pec\u00ED"@cs . . . . "slune\u010Dn\u00ED pec"@cs . "Slune\u010Dn\u00ED pec"@cs . "tavic\u00ED pec"@cs . . . . . . . . "Slune\u010Dn\u00ED pec, neboli sol\u00E1rn\u00ED tavic\u00ED pec je fokusa\u010Dn\u00ED sb\u011Bra\u010D, kter\u00FD soust\u0159e\u010Fuje slune\u010Dn\u00ED paprsky do jednoho m\u00EDsta. Vyu\u017E\u00EDv\u00E1 se odrazu sv\u011Btla od speci\u00E1ln\u011B tvarovan\u00FDch a orientovan\u00FDch zrcadel.Prvn\u00ED a z\u00E1rove\u0148 i nejv\u011Bt\u0161\u00ED slune\u010Dn\u00ED pec na sv\u011Bt\u011B se nach\u00E1z\u00ED v Odeillo ve francouzsk\u00FDch Pyrenej\u00EDch v nadmo\u0159sk\u00E9 v\u00FD\u0161ce 1700 m. Do provozu byla uvedena roku 1969 z\u00E1sluhou francouzsk\u00E9ho v\u011Bdce Dr. Felixe Trombeho.Cel\u00FD komplex tvo\u0159\u00ED parabolick\u00E9 zrcadlo o plo\u0161e 2000 m\u00B2, kter\u00E9 je upevn\u011Bno na 45 m vysok\u00E9 kancel\u00E1\u0159sk\u00E9 a laboratorn\u00ED budov\u011B. Na str\u00E1ni proti n\u011Bmu je rozestaveno celkem 63 heliostat\u016F o celkov\u00E9 plo\u0161e 2835 m\u00B2, odr\u00E1\u017Eej\u00EDc\u00EDch paprsky rovnob\u011B\u017En\u011B na parabolu. V\u00FDsledn\u00E1 s\u00EDla svitu se koncentruje v ohnisku (ohniskov\u00E1 vzd\u00E1lenost 18 m) v mal\u00E9 v\u011B\u017Eovit\u00E9 budov\u011B, kter\u00E1 je p\u0159ed zrcadlem vystav\u011Bna, ve vlastn\u00ED slune\u010Dn\u00ED peci. Samotn\u00E9 parabolick\u00E9 zrcadlo je sestaveno z asi 9500 \u010Dtvercov\u00FDch segment\u016F o stran\u011B 45 cm a ka\u017Ed\u00E9 z prim\u00E1rn\u00EDch zrcadel z dal\u0161\u00EDch 180 \u010Dtvercov\u00FDch segment\u016F stejn\u00E9ho rozm\u011Bru. Samotn\u00E9 ohnisko m\u00E1 plochu pouh\u00FDch 625 cm\u00B2, co\u017E ud\u00E1v\u00E1 plo\u0161nou koncentraci slune\u010Dn\u00EDho z\u00E1\u0159en\u00ED s faktorem 37 700. Ve skute\u010Dnosti ale doch\u00E1z\u00ED ke ztr\u00E1t\u00E1m zp\u016Fsoben\u00FDch rozptylem a absorpc\u00ED. Skute\u010Dn\u00E1 koncentrace slune\u010Dn\u00EDho z\u00E1\u0159en\u00ED je proto kolem 20 000. P\u0159i b\u011B\u017En\u00E9m slune\u010Dn\u00EDm z\u00E1\u0159en\u00ED v tomto m\u00EDst\u011B je do ohniska pece soust\u0159ed\u011Bno asi 1100 kW. Proto\u017Ee je tento druh slune\u010Dn\u00EDch pec\u00ED smyslupln\u00FD pouze v oblastech s v\u00EDce ne\u017E 2400 hodinami slune\u010Dn\u00EDho svitu ro\u010Dn\u011B, slou\u017E\u00ED komplex v Odeillu pouze k v\u011Bdeck\u00FDm \u00FA\u010Del\u016Fm institutu CNRS (Centre national de la recherche scientifique). D\u00EDky p\u0159\u00EDzniv\u00FDm klimatick\u00FDm podm\u00EDnk\u00E1m lze slune\u010Dn\u00ED pec pou\u017E\u00EDvat v\u00EDce ne\u017E 200 dn\u016F v roce ke zkoum\u00E1n\u00ED chov\u00E1n\u00ED l\u00E1tek p\u0159i extr\u00E9mn\u00EDm zah\u0159\u00E1t\u00ED a r\u016Fzn\u00FDm experiment\u016Fm. Slou\u017E\u00ED p\u0159edev\u0161\u00EDm \u00FA\u010Del\u016Fm v\u011Bdeck\u00E9ho v\u00FDzkumu materi\u00E1l\u016F, vakuov\u00E9mu taven\u00ED speci\u00E1ln\u00EDch slitin a nejr\u016Fzn\u011Bj\u0161\u00EDm pokus\u016Fm v oblasti zkou\u0161ek materi\u00E1l\u016F. Tyto poznatky jsou pak uplat\u0148ov\u00E1ny mimo jin\u00E9 p\u0159i n\u00E1vrhu nov\u00FDch technologi\u00ED pro kosmick\u00FD v\u00FDzkum. Pec je schopna dosahovat maxim\u00E1ln\u00EDch teplot okolo 3800 \u00B0C, co\u017E p\u0159edstavuje absolutn\u00ED maximum v metalurgii. B\u011Bhem taven\u00ED nen\u00ED materi\u00E1l zne\u010Di\u0161\u0165ov\u00E1n p\u0159\u00EDm\u011Bsemi, jako se to d\u011Bje p\u0159i v\u011Bt\u0161in\u011B ostatn\u00EDch tavic\u00EDch postup\u016F."@cs . "16416261"^^ . . "Slune\u010Dn\u00ED pec"@cs . "250424"^^ . . "13"^^ . . . . . "Slune\u010Dn\u00ED pec, neboli sol\u00E1rn\u00ED tavic\u00ED pec je fokusa\u010Dn\u00ED sb\u011Bra\u010D, kter\u00FD soust\u0159e\u010Fuje slune\u010Dn\u00ED paprsky do jednoho m\u00EDsta. Vyu\u017E\u00EDv\u00E1 se odrazu sv\u011Btla od speci\u00E1ln\u011B tvarovan\u00FDch a orientovan\u00FDch zrcadel.Prvn\u00ED a z\u00E1rove\u0148 i nejv\u011Bt\u0161\u00ED slune\u010Dn\u00ED pec na sv\u011Bt\u011B se nach\u00E1z\u00ED v Odeillo ve francouzsk\u00FDch Pyrenej\u00EDch v nadmo\u0159sk\u00E9 v\u00FD\u0161ce 1700 m. Do provozu byla uvedena roku 1969 z\u00E1sluhou francouzsk\u00E9ho v\u011Bdce Dr."@cs . . . . .