"Studen\u00E1 fronta je rozhran\u00EDm mezi tepl\u00FDm a studen\u00FDm vzduchem, nej\u010Dast\u011Bji v tepl\u00E9m sektoru tlakov\u00E9 n\u00ED\u017Ee neboli cykl\u00F3ny a studen\u00FDm vzduchem v t\u00FDlu cykl\u00F3ny. Front\u00E1ln\u00ED plocha postupuje v\u011Bt\u0161inou pom\u011Brn\u011B rychle (cca 50km/h) a na sv\u00E9m \u010Dele vytla\u010Duje teplej\u0161\u00ED vzduch prudce do v\u00FD\u0161ky, \u010D\u00EDm\u017E vznik\u00E1 mohutn\u00E1 bou\u0159kov\u00E1 obla\u010Dnost cumulonimbus s mnoha nebezpe\u010Dn\u00FDmi jevy, p\u0159edev\u0161\u00EDm bou\u0159kami, siln\u00FDmi sr\u00E1\u017Ekami (\u010Dasto kroupami), n\u00E1razov\u00FDm v\u011Btrem, sn\u00ED\u017Eenou dohlednost\u00ED."@cs . "studen\u00E9 fronty"@cs . . "15"^^ . . . . . "Studen\u00E1 fronta"@cs . . "studen\u00FDch front"@cs . "studen\u00E1 fronta"@cs . . "280460"^^ . "Studen\u00E1 fronta je rozhran\u00EDm mezi tepl\u00FDm a studen\u00FDm vzduchem, nej\u010Dast\u011Bji v tepl\u00E9m sektoru tlakov\u00E9 n\u00ED\u017Ee neboli cykl\u00F3ny a studen\u00FDm vzduchem v t\u00FDlu cykl\u00F3ny. Front\u00E1ln\u00ED plocha postupuje v\u011Bt\u0161inou pom\u011Brn\u011B rychle (cca 50km/h) a na sv\u00E9m \u010Dele vytla\u010Duje teplej\u0161\u00ED vzduch prudce do v\u00FD\u0161ky, \u010D\u00EDm\u017E vznik\u00E1 mohutn\u00E1 bou\u0159kov\u00E1 obla\u010Dnost cumulonimbus s mnoha nebezpe\u010Dn\u00FDmi jevy, p\u0159edev\u0161\u00EDm bou\u0159kami, siln\u00FDmi sr\u00E1\u017Ekami (\u010Dasto kroupami), n\u00E1razov\u00FDm v\u011Btrem, sn\u00ED\u017Eenou dohlednost\u00ED. Po p\u0159echodu studen\u00E9 fronty se ochlad\u00ED a zpravidla fouk\u00E1 siln\u00FD n\u00E1razov\u00FD v\u00EDtr a padaj\u00ED sr\u00E1\u017Eky ( jejich charakter a intenzita z\u00E1vis\u00ED na druhu studen\u00E9 fronty, viz n\u00ED\u017Ee). Pozd\u011Bji se obla\u010Dnost protrh\u00E1v\u00E1, v noci se m\u016F\u017Ee i zcela vyjasnit a b\u011Bhem dne je na obloze kupovit\u00E1 obla\u010Dnost. Teplota vzduchu po p\u0159echodu fronty rychle poklesne, naopak atmosf\u00E9rick\u00FD tlak vzr\u016Fst\u00E1.P\u00E1smo obla\u010Dnosti a sr\u00E1\u017Eek se nach\u00E1z\u00ED za \u010D\u00E1rou fronty (\u010D\u00E1rou fronty se rozum\u00ED pr\u016Fse\u010Dnice front\u00E1ln\u00ED plochy se zemsk\u00FDm povrchem). Studenou frontu rozli\u0161ujeme jako I. druhu a II. druhu. Studen\u00E1 fronta I. druhu se v \u010Cesku objevuje p\u0159edev\u0161\u00EDm v zimn\u00EDm obdob\u00ED a p\u0159ipom\u00EDn\u00E1 obr\u00E1cenou teplou frontu s rozs\u00E1hl\u00FDm komplexem vrstevnat\u00E9 obla\u010Dnosti a d\u00E9letrvaj\u00EDc\u00EDmi sr\u00E1\u017Ekami. Studen\u00E1 fronta II. druhu p\u0159ech\u00E1z\u00ED ve st\u0159edn\u00ED Evrop\u011B hlavn\u011B v tepl\u00E9 \u010D\u00E1sti roku. P\u00E1smo jej\u00ED obla\u010Dnosti je \u00FAzk\u00E9, v \u0159\u00E1du des\u00EDtek a\u017E stovek km. Na \u010Dele fronty se vyskytuj\u00ED bou\u0159ky s intenzivn\u00EDmi sr\u00E1\u017Ekami, \u010Dasto kroupami. Po p\u0159echodu \u010D\u00E1ry fronty p\u0159es m\u00EDsto pozorov\u00E1n\u00ED se sr\u00E1\u017Eky zm\u00EDr\u0148uj\u00ED nebo ust\u00E1vaj\u00ED \u010Di p\u0159ech\u00E1zej\u00ED k p\u0159eh\u00E1\u0148k\u00E1m. Za n\u011Bkolik des\u00EDtek minut a\u017E n\u011Bkolik hodin se obloha m\u016F\u017Ee t\u00E9m\u011B\u0159 vyjasnit.Za v\u00FDraznou studenou frontou se ochlad\u00ED o 10 a\u017E 15 \u00B0C, ale jsou zn\u00E1my p\u0159\u00EDpady, kdy se ochladilo o 30 \u00B0C. K takov\u00E9to situaci do\u0161lo o silvestrovsk\u00E9 noci z 31. prosince 1978 na 1. ledna 1979, kdy se v \u010Ceskoslovensku ochladilo z +12 \u00B0C na -20 \u00B0C b\u011Bhem n\u011Bkolika hodin.Ne v\u017Edy se mus\u00ED za studenou frontou ochladit. V zimn\u00EDm obdob\u00ED, kdy se v \u010Cesku velmi \u010Dasto utv\u00E1\u0159\u00ED teplotn\u00ED inverze a studen\u00FD vzduch se ukl\u00E1d\u00E1 v podob\u011B jak\u00E9hosi jezera v kotlin\u00E1ch a n\u00ED\u017Ein\u00E1ch, znamen\u00E1 p\u0159echod studen\u00E9 fronty prom\u00EDch\u00E1n\u00ED vzduchu, rozru\u0161en\u00ED teplotn\u00ED inverze a oteplen\u00ED v n\u00ED\u017Ein\u00E1ch.Zvln\u011Bn\u00E1 studen\u00E1 fronta se vyskytuje obvykle na dlouh\u00FDch studen\u00FDch front\u00E1ch, kdy se v n\u011Bkter\u00FDch \u00FAsec\u00EDch (nap\u0159. nad Alpami) m\u011Bn\u00ED charakter fronty na opa\u010Dn\u00FD, tzn. \u017Ee v \u010D\u00E1si fronty vznikne tepl\u00E1 fronta.Podru\u017En\u00E1 studen\u00E1 fronta vznik\u00E1 uvnit\u0159 stejn\u00FDch vzduchov\u00FDch hmot a odd\u011Bluje od sebe jen jednotliv\u00E9 d\u00E1vky ji\u017E \u010D\u00E1ste\u010Dn\u011B pozm\u011Bn\u011Bn\u00E9ho (transformovan\u00E9ho) \u010Derstv\u00E9ho mo\u0159sk\u00E9ho vzduchu. Projevy t\u00E9to fronty obvykle b\u00FDvaj\u00ED ji\u017E o n\u011Bco slab\u0161\u00ED.Okluzn\u00ED fronta je \u00FAzk\u00E9 rozhran\u00ED mezi studenou a teplou vzduchovou hmotou, p\u0159i\u010Dem\u017E studen\u00FD vzduch ji\u017E vytla\u010Dil a uzav\u0159el (uzav\u0159en\u00ED = latinsky occlusio) t\u00E9m\u011B\u0159 ve\u0161ker\u00FD tepl\u00FD vzduch od zemsk\u00E9ho povrchu. Projevuje se jako studen\u00E1 fronta se slab\u0161\u00EDmi \u00FA\u010Dinky, mnohdy se rozpadne je\u0161t\u011B d\u0159\u00EDve, ne\u017E z n\u00ED za\u010Dnou vypad\u00E1vat atmosf\u00E9rick\u00E9 sr\u00E1\u017Eky, jej\u00ED teplotn\u00ED vliv na po\u010Das\u00ED je nev\u00FDrazn\u00FD. Ve front\u00E1ln\u00EDm syst\u00E9mu s teplou a studenou frontou vznik\u00E1 okluzn\u00ED fronta tehdy, kdy rychleji postupuj\u00EDc\u00ED studen\u00E1 fronta \"doh\u00E1n\u00ED\" frontu teplou a n\u00E1sledn\u011B ob\u011B fronty spl\u00FDvaj\u00ED.Front\u00E1ln\u00ED syst\u00E9m je obvykle tvo\u0159en teplou a studenou frontou, jejich\u017E spole\u010Dn\u00FD bod se v po\u010D\u00E1tku obvykle nach\u00E1z\u00ED ve st\u0159edu tlakov\u00E9 n\u00ED\u017Ee.Front\u00E1ln\u00ED vlna se v p\u0159edpov\u011Bdi objevuje zejm\u00E9na tehdy, jestli\u017Ee pol\u00E1rn\u00ED fronta je stacion\u00E1rn\u00ED (nepohybliv\u00E1) a udr\u017Euje se ji\u017En\u011B od n\u00E1s. Studen\u00FD vzduch proud\u00EDc\u00ED od SV naraz\u00ED na orografickou p\u0159ek\u00E1\u017Eku (masiv Alp), obejde ji a zasune se pod teplej\u0161\u00ED vzduch. Na p\u016Fvodn\u011B rovn\u00E9 front\u00E1ln\u00ED linii se utvo\u0159\u00ED z\u00E1hyb. Takov\u00E9 vlny v\u011Bt\u0161inou \u010Dasem zanikaj\u00ED. Vytvo\u0159\u00ED-li se vlna nad oce\u00E1nem \u010Di nad rovinami z\u00E1padn\u00ED Evropy, je v\u011Bt\u0161\u00ED nad\u011Bje, \u017Ee na vrcholu vlny bude tlak vzduchu d\u00E1le klesat a stoupat bude naopak na \u010Dele kl\u00EDnu a vznikne samostatn\u00E1 tlakov\u00E1 n\u00ED\u017Ee, na n\u00ED\u017E se v\u00E1\u017Ee front\u00E1ln\u00ED syst\u00E9m, kter\u00FD b\u00FDv\u00E1 v p\u0159edpov\u011Bdi pro laickou ve\u0159ejnost \u010Dasto naz\u00FDvan\u00FD front\u00E1ln\u00ED porucha."@cs . . . . . "Studen\u00E1 fronta"@cs . . . "16187300"^^ . "studen\u00E9 front\u011B"@cs . . . . . "4743"^^ . . . . . . . . . .