. . . "Lidov\u00E1 strana \u00CDr\u00E1nu"@cs . . "T\u00FAde (cel\u00FDm n\u00E1zvem Hezbe T\u00FAdeje \u00CDr\u00E1n \u062D\u0632\u0628 \u062A\u0648\u062F\u06C0 \u0627\u06CC\u0631\u0627\u0646, p\u0159ekl\u00E1d\u00E1no jako Lidov\u00E1 strana \u00CDr\u00E1nu nebo Strana \u00EDr\u00E1nsk\u00FDch mas) je \u00EDr\u00E1nsk\u00E1 politick\u00E1 strana, hl\u00E1s\u00EDc\u00ED se ke krajn\u00ED levici, jej\u00ED program spojuje marxismus s prvky \u00EDr\u00E1nsk\u00E9ho nacionalismu. Nav\u00E1zala na Komunistickou stranu \u00CDr\u00E1nu, kter\u00E1 byla zalo\u017Eena v roce 1920 a se sov\u011Btskou pomoc\u00ED vyhl\u00E1sila v G\u00EDl\u00E1nu Perskou socialistickou sov\u011Btskou republiku. Po por\u00E1\u017Ece povst\u00E1n\u00ED byla strana postavena mimo z\u00E1kon. V roce 1937 do\u0161lo k velk\u00E9 vln\u011B repres\u00ED, p\u0159i n\u00ED\u017E bylo uv\u011Bzn\u011Bno mno\u017Estv\u00ED levicov\u00FDch aktivist\u016F, tzv. skupina Pades\u00E1ti t\u0159\u00ED.V roce 1941, kdy byl \u00CDr\u00E1n obsazen sov\u011Btskou a britskou arm\u00E1dou, byla v\u011Bt\u0161ina politick\u00FDch v\u011Bz\u0148\u016F propu\u0161t\u011Bna a 29. z\u00E1\u0159\u00ED tohoto roku vznikla strana T\u00FAde, jej\u00EDm\u017E prvn\u00EDm l\u00EDdrem byl Solejman Eskandar\u00ED. Ve volb\u00E1ch do Mad\u017Elisu v roce 1944 z\u00EDskala strana osm mand\u00E1t\u016F. T\u00FAde se po druh\u00E9 sv\u011Btov\u00E9 v\u00E1lce v\u00FDrazn\u011B pod\u00EDlela na separatistick\u00FDch hnut\u00EDch Kurd\u016F (Mah\u00E1b\u00E1dsk\u00E1 republika) a Azer\u016F, podporovan\u00FDch Sov\u011Btsk\u00FDm svazem. Dne 4. \u00FAnora 1949 provedl jeden z \u010Dlen\u016F strany ne\u00FAsp\u011B\u0161n\u00FD atent\u00E1t na panovn\u00EDka Muhammada Rezu Pahlav\u00EDho, reakc\u00ED byl z\u00E1kaz strany. I v ilegalit\u011B T\u00FAde podporovala zn\u00E1rodn\u011Bn\u00ED \u00EDr\u00E1nsk\u00E9ho ropn\u00E9ho pr\u016Fmyslu, kter\u00E9 vyhl\u00E1sil premi\u00E9r Muhammad Mosaddek, n\u00E1slednou roztr\u017Eku mezi \u00CDr\u00E1nem a z\u00E1padn\u00EDmi st\u00E1ty (\u00CDr\u00E1nsk\u00E1 krize) se pokusila vyu\u017E\u00EDt k p\u0159evzet\u00ED moci. To vedlo v srpnu 1953 k vojensk\u00E9mu p\u0159evratu podporovan\u00E9mu Central Intelligence Agency, po kter\u00E9m v\u011Bt\u0161ina l\u00EDdr\u016F strany skon\u010Dila ve v\u011Bzen\u00ED nebo v exilu (nap\u0159. spisovatel Bozorg Alav\u00ED a architekt Kian\u00FAr\u00ED N\u00FArudd\u00EDn z\u00EDskali azyl v NDR, Mohamed Torbati a Mans\u00FAr \u0160ak\u00ED \u017Eili v \u010Ceskoslovensku).V \u00CDr\u00E1nu nesm\u011Bla strana ve\u0159ejn\u011B p\u016Fsobit a\u017E do roku 1979. V\u00FDrazn\u011B se pak anga\u017Eovala v isl\u00E1msk\u00E9 revoluci, ve volb\u00E1ch v roce 1980 v\u0161ak neusp\u011Bla. Na rozd\u00EDl od konkuren\u010Dn\u00ED levicov\u00E9 skupiny Lidov\u00ED mud\u017E\u00E1hed\u00EDni, kter\u00E1 brzy zah\u00E1jila ozbrojen\u00FD boj proti Chomejn\u00EDho re\u017Eimu, byla T\u00FAde k nov\u00FDm vl\u00E1dc\u016Fm zpo\u010D\u00E1tku loaj\u00E1ln\u00ED \u2013 v letech 1982\u201383 v\u0161ak teokrat\u00E9 za\u010Dali likvidovat ve\u0161kerou opozici a hromadn\u011B zat\u00FDkali jej\u00ED p\u0159\u00EDslu\u0161n\u00EDky. Uv\u011Bzn\u011Bn\u00FD l\u00EDdr strany Ehsan Tabar\u00ED byl v kv\u011Btnu 1984 donucen vystoupit v televizi s projevem, v n\u011Bm\u017E se p\u0159iznal ke \u0161pion\u00E1\u017Ei pro SSSR a odvolal sv\u00E9 ateistick\u00E9 n\u00E1zory. Definitivn\u00ED konec aktivit T\u00FAde na \u00EDr\u00E1nsk\u00E9m \u00FAzem\u00ED u\u010Dinily popravy tis\u00EDc\u016F politick\u00FDch odp\u016Frc\u016F v l\u00E9t\u011B roku 1988. Od t\u00E9 doby funguje \u00CDr\u00E1nsk\u00E1 lidov\u00E1 strana pouze v exilu. V roce 2017 vydala prohl\u00E1\u0161en\u00ED, v n\u011Bm\u017E na rozd\u00EDl od ostatn\u00EDch \u00EDr\u00E1nsk\u00FDch opozi\u010Dn\u00EDch skupin odsoudila americk\u00FD \u00FAtok na z\u00E1kladnu \u0160ajr\u00E1t v S\u00FDrii."@cs . . . . . . . . . . . . "1347397"^^ . . . "1941"^^ . . . "red"@cs . . "4331"^^ . . . . . "N\u00E1vid \u0160omal\u00ED"@cs . "15645534"^^ . . . . "T\u00FAde"@cs . . "v ilegalit\u011B"@cs . . . . . . . . . . . . . . . . "27"^^ . . . . "T\u00FAde (cel\u00FDm n\u00E1zvem Hezbe T\u00FAdeje \u00CDr\u00E1n \u062D\u0632\u0628 \u062A\u0648\u062F\u06C0 \u0627\u06CC\u0631\u0627\u0646, p\u0159ekl\u00E1d\u00E1no jako Lidov\u00E1 strana \u00CDr\u00E1nu nebo Strana \u00EDr\u00E1nsk\u00FDch mas) je \u00EDr\u00E1nsk\u00E1 politick\u00E1 strana, hl\u00E1s\u00EDc\u00ED se ke krajn\u00ED levici, jej\u00ED program spojuje marxismus s prvky \u00EDr\u00E1nsk\u00E9ho nacionalismu. Nav\u00E1zala na Komunistickou stranu \u00CDr\u00E1nu, kter\u00E1 byla zalo\u017Eena v roce 1920 a se sov\u011Btskou pomoc\u00ED vyhl\u00E1sila v G\u00EDl\u00E1nu Perskou socialistickou sov\u011Btskou republiku. Po por\u00E1\u017Ece povst\u00E1n\u00ED byla strana postavena mimo z\u00E1kon."@cs . . . "T\u00FAde"@cs . . . .