. . . . "15380903"^^ . "2950"^^ . . . . . . . . . . . . . . . "Tage Erlander"@cs . . "39"^^ . . . . "Tage Erlander"@cs . . . . . . . . . . . . "Tage Fritiof Erlander (13. \u010Dervna 1901 \u2013 21. \u010Dervna 1985) byl \u0161v\u00E9dsk\u00FD soci\u00E1ln\u011Bdemokratick\u00FD politik, dlouholet\u00FD p\u0159edseda \u0160v\u00E9dsk\u00E9 soci\u00E1ln\u011B demokratick\u00E9 strany d\u011Blnick\u00E9 (Sveriges socialdemokratiska arbetareparti), kl\u00ED\u010Dov\u00E1 postava \u0161v\u00E9dsk\u00E9 politiky ve 20. stolet\u00ED. T\u0159iadvacet let byl nep\u0159etr\u017Eit\u011B p\u0159edsedou \u0161v\u00E9dsk\u00E9 vl\u00E1dy (1946-1969), co\u017E je \u0161v\u00E9dsk\u00FD rekord a jeden z nejdel\u0161\u00EDch premi\u00E9rsk\u00FDch mand\u00E1t\u016F v historii modern\u00EDch demokraci\u00ED."@cs . . . . . . "Tage Fritiof Erlander (13. \u010Dervna 1901 \u2013 21. \u010Dervna 1985) byl \u0161v\u00E9dsk\u00FD soci\u00E1ln\u011Bdemokratick\u00FD politik, dlouholet\u00FD p\u0159edseda \u0160v\u00E9dsk\u00E9 soci\u00E1ln\u011B demokratick\u00E9 strany d\u011Blnick\u00E9 (Sveriges socialdemokratiska arbetareparti), kl\u00ED\u010Dov\u00E1 postava \u0161v\u00E9dsk\u00E9 politiky ve 20. stolet\u00ED. T\u0159iadvacet let byl nep\u0159etr\u017Eit\u011B p\u0159edsedou \u0161v\u00E9dsk\u00E9 vl\u00E1dy (1946-1969), co\u017E je \u0161v\u00E9dsk\u00FD rekord a jeden z nejdel\u0161\u00EDch premi\u00E9rsk\u00FDch mand\u00E1t\u016F v historii modern\u00EDch demokraci\u00ED. Ve stejn\u00E9 dob\u011B vedl soci\u00E1ln\u011Bdemokratickou stranu.Erlander byl otec \u0161v\u00E9dsk\u00E9ho modelu soci\u00E1ln\u00EDho st\u00E1tu a \u0161v\u00E9dsk\u00E9ho hospod\u00E1\u0159sk\u00E9ho z\u00E1zraku po druh\u00E9 sv\u011Btov\u00E9 v\u00E1lce. Odm\u00EDtl zn\u00E1rod\u0148ov\u00E1n\u00ED, ov\u0161em trval na budov\u00E1n\u00ED siln\u00E9ho ve\u0159ejn\u00E9ho sektoru, zejm\u00E9na ve\u0159ejn\u00E9ho zdravotnictv\u00ED a d\u016Fchodov\u00E9ho zabezpe\u010Den\u00ED. Navzdory mohutn\u00FDm ve\u0159ejn\u00FDm investic\u00EDm, \u0161v\u00E9dsk\u00E9 hospod\u00E1\u0159stv\u00ED za\u017E\u00EDvalo v jeho epo\u0161e rekordn\u00ED r\u016Fst. \u00C9ra rekordn\u00EDch pov\u00E1le\u010Dn\u00FDch hospod\u00E1\u0159sk\u00FDch p\u0159\u00EDr\u016Fstk\u016F (kon\u010D\u00EDc\u00ED ropnou kriz\u00ED roku 1973) je ve \u0160v\u00E9dsku n\u011Bkdy naz\u00FDv\u00E1na Rekord\u00E5ren (\u00C9ra rekord\u016F), p\u0159ivedla \u0160v\u00E9dsko do \u010Dela \u017Eeb\u0159\u00ED\u010Dk\u016F kvality \u017Eivota OECD i mezi skupinu ekonomicky nejsiln\u011Bj\u0161\u00EDch st\u00E1t\u016F sv\u011Bta (G 10).V zahrani\u010Dn\u00ED politice se pokou\u0161el o co nejv\u011Bt\u0161\u00ED sbl\u00ED\u017Een\u00ED s ostatn\u00EDmi seversk\u00FDmi st\u00E1ty, co\u017E se ale zcela nezda\u0159ilo. Typick\u00FDm rysem Erlanderovy politiky byl rovn\u011B\u017E d\u016Fraz na \u0161v\u00E9dskou suverenitu - Erlander odm\u00EDtl vstoupit do NATO, av\u0161ak siln\u011B investoval do \u0161v\u00E9dsk\u00E9 arm\u00E1dy, pod jeho veden\u00EDm \u0160v\u00E9dsko investovalo do obrany nejv\u00EDce po USA, Sov\u011Btsk\u00E9m svazu a Izraeli. Vybudoval t\u0159et\u00ED nejsiln\u011Bj\u0161\u00ED vojensk\u00E9 letectvo na sv\u011Bt\u011B. Odm\u00EDtl ov\u0161em budovat nukle\u00E1rn\u00ED arzen\u00E1l, roku 1968 podepsal Smlouvu o ne\u0161\u00ED\u0159en\u00ED jadern\u00FDch zbran\u00ED.Za\u010D\u00EDnal jako editor \u0161v\u00E9dsk\u00E9 encyklopedie Svensk Uppslabok (1928-1938). Roku 1933 byl prvn\u011B zvolen do \u0161v\u00E9dsk\u00E9ho parlamentu (Riksdagu). Kon\u010Dil na vrcholu, kdy\u017E jeho strana z\u00EDskala ve volb\u00E1ch roku 1968 50,1 procenta hlas\u016F. On pak p\u0159edal premi\u00E9rsk\u00FD post sv\u00E9mu dlouholet\u00E9mu bl\u00EDzk\u00E9mu spolupracovn\u00EDkovi Olofu Palmemu, kter\u00FD zemi vedl dal\u0161\u00EDch 7 let. Stejn\u011B tak Palmemu p\u0159edal veden\u00ED \u0161v\u00E9dsk\u00E9 soci\u00E1ln\u00ED demokracie."@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Tage Erlanderem"@cs . . . . . "824595"^^ . . . . . . .