. "Washington post"@cs . . . . "51"^^ . . . . "The Washington post"@cs . . . . . . "190"^^ . . . . "16507764"^^ . . . . . . . . . . . "The Washington Post"@cs . . . "The Washington Post"@cs . "soukrom\u00E9"@cs . . . . . . . "Washington Pos"@cs . . . . "280807"^^ . . . . . . . . . "The Washington Post"@cs . "6288"^^ . . . . . . . . "den\u00EDk"@cs . . . . "Washington Post"@cs . "Washington Post Company"@cs . . . "Washington, D.C. 20071"@cs . . "The Washington Post"@cs . . "Washington Postu"@cs . . . . . . . "The Washington Post je americk\u00FD den\u00EDk zalo\u017Een\u00FD 1877 ve Washingtonu, D.C. Stilsonem Hutchinsem a v sou\u010Dasnosti vlastn\u011Bn\u00FD spole\u010Dnost\u00ED Nash Holdings LLC Jeffa Bezose.Liber\u00E1ln\u011B orientovan\u00FD The Washington Post se v roce 1954 slou\u010Dil s den\u00EDkem Washington Times-Herald (nen\u00ED identick\u00FD se sou\u010Dasn\u00FDm den\u00EDkem Washington Times). Po uzav\u0159en\u00ED The Washington Star v roce 1981 z\u016Fstal jako jedin\u00FD den\u00EDk v hlavn\u00EDm m\u011Bst\u011B USA."@cs . . . . . . . . . . . "115015"^^ . . "1877"^^ . "The Washington Post je americk\u00FD den\u00EDk zalo\u017Een\u00FD 1877 ve Washingtonu, D.C. Stilsonem Hutchinsem a v sou\u010Dasnosti vlastn\u011Bn\u00FD spole\u010Dnost\u00ED Nash Holdings LLC Jeffa Bezose.Liber\u00E1ln\u011B orientovan\u00FD The Washington Post se v roce 1954 slou\u010Dil s den\u00EDkem Washington Times-Herald (nen\u00ED identick\u00FD se sou\u010Dasn\u00FDm den\u00EDkem Washington Times). Po uzav\u0159en\u00ED The Washington Star v roce 1981 z\u016Fstal jako jedin\u00FD den\u00EDk v hlavn\u00EDm m\u011Bst\u011B USA. Dnes m\u00E1 konkurenci v podob\u011B konzervativn\u00EDho den\u00EDku The Washington Times.Nejv\u011Bt\u0161\u00EDm historick\u00FDm p\u0159\u00EDpadem novin\u00E1\u0159\u016F tohoto den\u00EDku je pravd\u011Bpodobn\u011B af\u00E9ra Watergate, kter\u00E1 m\u011Bla za n\u00E1sledek odstoupen\u00ED prezidenta Richarda Nixona. O t\u00E9to af\u00E9\u0159e a postupu novin\u00E1\u0159\u016F Washington Post vznikl i film V\u0161ichni prezidentovi mu\u017Ei.V roce 2003 den\u00EDk sv\u00FDmi \u010Dl\u00E1nky podporoval zahrani\u010Dn\u00ED politiku americk\u00E9ho prezidenta George W. Bushe, kter\u00FD se chystal podniknout invazi do Ir\u00E1ku pod z\u00E1minkou, \u017Ee Ir\u00E1k vlastn\u00ED zbran\u011B hromadn\u00E9ho ni\u010Den\u00ED. V m\u011Bs\u00EDc\u00EDch, kter\u00E9 p\u0159edch\u00E1zely v\u00E1lce v Ir\u00E1ku, The Washington Post na sv\u00E9 tituln\u00ED stran\u011B otiskl v\u00EDce ne\u017E 140 \u010Dl\u00E1nku, kter\u00E9 prosazovaly invazi do Ir\u00E1ku.N\u00E1klad v dubnu 2007 \u010Dinil zhruba 930 000 kus\u016F.Na ja\u0159e 2013 den\u00EDk koupil od Washington Post Company zakladatel a majitel Amazonu Jeff Bezos za \u010D\u00E1stku 250 milion\u016F dolar\u016F. Vzhledem k tomu, \u017Ee Bezos m\u00E1 kontrakt mezi Amazonem a CIA v hodnot\u011B 600 milion\u016F dolar\u016F a Washington Post na tuto skute\u010Dnost sv\u00E9 \u010Dten\u00E1\u0159e neupozor\u0148uje, v \u010Dl\u00E1nc\u00EDch den\u00EDku o CIA lze mluvit o st\u0159etu z\u00E1jm\u016F. V \u0159\u00EDjnu 2016 b\u011Bhem voleb prezidenta USA The Washington Post vyj\u00E1d\u0159il podporu kandid\u00E1tce Hillary Clintonov\u00E9.V prosinci 2016 byl The Washington Post kritizov\u00E1n za \u0161\u00ED\u0159en\u00ED fake news, pot\u00E9 co otiskl nepravdivou zpr\u00E1vu, \u017Ee hacke\u0159i z Ruska napadli centr\u00E1ln\u00ED elektriza\u010Dn\u00ED soustavu Spojen\u00FDch st\u00E1t\u016F.V roce 2017 zavedl den\u00EDk ve sv\u00E9 on-line edici podtitulek Democracy dies in Darkness (Demokracie um\u00EDr\u00E1 v temnot\u011B) jako reakci na politiku Donalda Trumpa.V lednu 2018 The Washington Post otiskl \u010Dl\u00E1nek, kter\u00FD tvrdil, \u017Ee kampa\u0148 prezidenta Milo\u0161e Zemana b\u011Bhem volby prezidenta \u010Cesk\u00E9 republiky 2018 podporovaly \u201Erusk\u00E9 subjekty\u201C.\u0160\u00E9fredaktorem den\u00EDku je americk\u00FD novin\u00E1\u0159 Martin Baron. Pro den\u00EDk Washington Post p\u00ED\u0161\u00ED Anne Applebaumov\u00E1, Fareed Zakaria nebo Robert Kagan, kter\u00FD je zakladatelem neokonzervativn\u00EDho institutu Projekt pro nov\u00E9 americk\u00E9 stolet\u00ED."@cs . . . . .