. . . "Tram\u00EDn \u010Derven\u00FD"@cs . "29463"^^ . . . . . . "Tram\u00EDnem \u010Derven\u00FDm"@cs . . . . . . . . . . . "16423973"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "133"^^ . . . . . "Tram\u00EDn \u010Derven\u00FD"@cs . "Tram\u00EDn \u010Derven\u00FD (zkratka T\u010C, n\u00E1zev dle VIVC Traminer Rot) je starobyl\u00E1 mo\u0161tov\u00E1 odr\u016Fda r\u00E9vy vinn\u00E9 (Vitis vinifera), ur\u010Den\u00E1 k v\u00FDrob\u011B b\u00EDl\u00FDch v\u00EDn. Je jednou z nejstar\u0161\u00EDch p\u011Bstovan\u00FDch odr\u016Fd, pod\u00EDlela se na vzniku mnoha klasick\u00FDch evropsk\u00FDch odr\u016Fd r\u00E9vy a je obl\u00EDben\u00FDm partnerem p\u0159i \u0161lecht\u011Bn\u00ED nov\u00FDch odr\u016Fd."@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Tram\u00EDn \u010Derven\u00FD (zkratka T\u010C, n\u00E1zev dle VIVC Traminer Rot) je starobyl\u00E1 mo\u0161tov\u00E1 odr\u016Fda r\u00E9vy vinn\u00E9 (Vitis vinifera), ur\u010Den\u00E1 k v\u00FDrob\u011B b\u00EDl\u00FDch v\u00EDn. Je jednou z nejstar\u0161\u00EDch p\u011Bstovan\u00FDch odr\u016Fd, pod\u00EDlela se na vzniku mnoha klasick\u00FDch evropsk\u00FDch odr\u016Fd r\u00E9vy a je obl\u00EDben\u00FDm partnerem p\u0159i \u0161lecht\u011Bn\u00ED nov\u00FDch odr\u016Fd. P\u016Fvod odr\u016Fdy je nejasn\u00FD a ztr\u00E1c\u00ED se v d\u00E1vn\u00E9 minulosti.Tram\u00EDn pat\u0159\u00ED do skupiny z\u00E1padoevropsk\u00FDch odr\u016Fd (Proles occidentalis Negr.) Ty se vyzna\u010Duj\u00ED men\u0161\u00EDm hroznem i bobulemi, slab\u0161\u00EDm r\u016Fstem a ten\u010D\u00EDm r\u00E9v\u00EDm, kter\u00E9 dob\u0159e vyzr\u00E1v\u00E1 a odol\u00E1v\u00E1 mrazu. Typick\u00E9 jsou pro n\u011B i v\u00EDna vysok\u00E9 kvality s vysok\u00FDm obsahem ko\u0159enit\u00FDch a vonn\u00FDch l\u00E1tek.Tram\u00EDn, nebo t\u00E9\u017E Savagnin, jak je odr\u016Fda naz\u00FDv\u00E1na v regionech Jura a Franche-Comt\u00E9 v severov\u00FDchodn\u00ED Francii, je odr\u016Fda s velmi dlouhou histori\u00ED a nav\u00EDc odr\u016Fda se zna\u010Dn\u00FDm sklonem k tvorb\u011B mutac\u00ED. Jako u ka\u017Ed\u00E9 takov\u00E9 odr\u016Fdy (jmenovat m\u016F\u017Eeme nap\u0159\u00EDklad odr\u016Fdy Pinot, Trebbiano Toscano \u010Di Gouais blanc) se u n\u00ED b\u011Bhem stalet\u00ED vegetativn\u00ED reprodukce vyvinulo n\u011Bkolik r\u016Fzn\u00FDch forem (mutac\u00ED, klon\u016F), rozd\u00EDln\u00FDch co barvy bobul\u00ED, aroma, tvaru a rozm\u011Bru list\u016F, hrozn\u016F atd. N\u011Bkter\u00E9 z t\u011Bchto forem m\u00E1me dnes sklon pova\u017Eovat za samostatn\u00E9 odr\u016Fdy, nap\u0159\u00EDklad Gew\u00FCrztraminer v Alsasku, v italsk\u00E9m regionu S\u00FCdtirol/Trentino-Alto Adige a v N\u011Bmecku, Heida \u010Di Pa\u00EFen ve \u0160v\u00FDcarsku (odtud poch\u00E1z\u00ED odr\u016Fda Tram\u00EDn b\u00EDl\u00FD, p\u011Bstovan\u00E1 za hrab\u011Bte \u0160porka na z\u00E1mku Kuks pod n\u00E1zvem Bryn\u0161t a dnes zde op\u011Bt na mal\u00E9 plo\u0161e vysazen\u00E1), Traminer \u010Di Traminer Weisser v N\u011Bmecku, Traminer Aromatico v regionu S\u00FCdtirol/Trentino-Alto Adige v It\u00E1lii. Anal\u00FDza DNA prok\u00E1zala, \u017Ee v\u0161echny tyto formy maj\u00ED stejn\u00FD genetick\u00FD z\u00E1klad s pouze nepatrn\u00FDmi rozd\u00EDly na \u00FArovni klon\u016F. P\u0159es v\u00FD\u0161e uveden\u00E9, a nebo pr\u00E1v\u011B proto, n\u00E1m nic nebr\u00E1n\u00ED, rozli\u0161ovat po vzoru odr\u016Fd Pinot tradi\u010Dn\u011B alespo\u0148 odr\u016Fdy Tram\u00EDn b\u00EDl\u00FD a Tram\u00EDn \u010Derven\u00FD, mimochodem, ve Francii jsou v \"Catalogue des vari\u00E9t\u00E9s de vigne\" zaps\u00E1ny samostatn\u011B odr\u016Fdy t\u0159i, a sice Gew\u00FCrztraminer, Savagnin Ros\u00E9 a Savagnin Blanc."@cs . . . . . . . . . . . . . "Tram\u00EDn \u010Cerven\u00FD"@cs . . . . . . . . "75726"^^ . . . . . . . .