"morfologickou"@cs . "slovotvorby"@cs . "14916590"^^ . . . "morfologii"@cs . "morfologick\u00FDch"@cs . "Tvaroslov\u00ED neboli morfologie je lingvistick\u00E1 v\u011Bda zab\u00FDvaj\u00EDc\u00ED se oh\u00FDb\u00E1n\u00EDm (sklo\u0148ov\u00E1n\u00ED, \u010Dasov\u00E1n\u00ED) a pravideln\u00FDm odvozov\u00E1n\u00EDm slov pomoc\u00ED p\u0159edpon, p\u0159\u00EDpon a vpon. Je to discipl\u00EDna lingvistiky, kter\u00E1 studuje strukturu slov. Tento pojem uvedl do jazykov\u011Bdy August Schleicher v roce 1859. Lingvista zab\u00FDvaj\u00EDc\u00ED se morfologi\u00ED se naz\u00FDv\u00E1 morfolog. Slova ur\u010Dit\u00E9ho jazyka morfolog bere jako sestaven\u00E1 z jednoho \u010Di v\u00EDce morf\u00E9m\u016F."@cs . "morfologick\u00E1"@cs . . "morfologi\u00ED"@cs . "morfologick\u00FDmi"@cs . "Tvaroslov\u00ED"@cs . "Morfologie"@cs . . "2000"^^ . . . . "morfologick\u00E9"@cs . "morfologick\u00FDm"@cs . . "Morfologie (lingvistika)"@cs . . . "lingvistick\u00E9 morfologii"@cs . . . . . . . "morfologick\u00E9m"@cs . "24"^^ . "549072"^^ . "tvaroslovn\u011B"@cs . . "morfologie (tvaroslov\u00ED)"@cs . "Tvaroslov\u00ED neboli morfologie je lingvistick\u00E1 v\u011Bda zab\u00FDvaj\u00EDc\u00ED se oh\u00FDb\u00E1n\u00EDm (sklo\u0148ov\u00E1n\u00ED, \u010Dasov\u00E1n\u00ED) a pravideln\u00FDm odvozov\u00E1n\u00EDm slov pomoc\u00ED p\u0159edpon, p\u0159\u00EDpon a vpon. Je to discipl\u00EDna lingvistiky, kter\u00E1 studuje strukturu slov. Tento pojem uvedl do jazykov\u011Bdy August Schleicher v roce 1859. Lingvista zab\u00FDvaj\u00EDc\u00ED se morfologi\u00ED se naz\u00FDv\u00E1 morfolog. Slova ur\u010Dit\u00E9ho jazyka morfolog bere jako sestaven\u00E1 z jednoho \u010Di v\u00EDce morf\u00E9m\u016F. Morfologick\u00E9 hledisko je z\u00E1kladem typologick\u00E9 klasifikace jazyk\u016F na analytick\u00E9, flektivn\u00ED a aglutina\u010Dn\u00ED. Pro jazyky analytick\u00E9ho typu (vietnam\u0161tina) ide\u00E1ln\u011B plat\u00ED, \u017Ee ka\u017Ed\u00FD morf\u00E9m je slovem a ka\u017Ed\u00E9 slovo je tvo\u0159eno jedn\u00EDm morf\u00E9mem. U jazyk\u016F aglutina\u010Dn\u00EDch (nap\u0159. ture\u010Dtina) je v\u011Bt\u0161ina slovn\u00EDch forem vytvo\u0159ena ze snadno odd\u011Bliteln\u00FDch segment\u016F. Ka\u017Ed\u00FD segment p\u0159itom odpov\u00EDd\u00E1 jednomu morf\u00E9mu. Jazyky flektivn\u00ED, kam pat\u0159\u00ED i \u010De\u0161tina, spojuj\u00ED \u010Dasto v\u00EDc ne\u017E jeden morf\u00E9m do jednoho segmentu, morfu, pop\u0159. se morf\u00E9my realizuj\u00ED f\u00FAz\u00ED \u010Di nulovou realizac\u00ED. Segmentace slova na morf\u00E9my je u flektivn\u00EDch jazyk\u016F tud\u00ED\u017E \u010Dasto nemo\u017En\u00E1, nebo je provediteln\u00E1 pouze na abstraktn\u00ED rovin\u011B.Morf\u00E9m je podle strukturalismu minim\u00E1ln\u00ED, s\u00E9manticky d\u00E1le ned\u011Bliteln\u00E1 jednotka. Ve strukturalistick\u00E9m u\u010Den\u00ED o jazyce je pova\u017Eov\u00E1n za bilater\u00E1ln\u00ED jazykov\u00FD znak, tj. jednotu ozna\u010Duj\u00EDc\u00EDho (formy) a ozna\u010Dovan\u00E9ho (v\u00FDznamu). Morf\u00E9my jsou v textu realizov\u00E1ny konkr\u00E9tn\u00EDmi jednotkami, kter\u00E9 se naz\u00FDvaj\u00ED morfy. Proto\u017Ee r\u016Fzn\u00E9 morfy mohou realizovat v r\u016Fzn\u00FDch kontextech jeden a tent\u00FD\u017E morf\u00E9m, je morf\u00E9m n\u011Bkdy pova\u017Eov\u00E1n za t\u0159\u00EDdu alomorf\u016F. Nap\u0159. morf\u00E9m plural m\u00E1 v \u010De\u0161tin\u011B mimo jin\u00E9 alomorfy -i, -ov\u00E9, -y, -a."@cs . . . "Tvaroslov\u00ED"@cs . "tvaroslov\u00ED"@cs . . "slovn\u00EDch tvar\u016F"@cs . "morfolog"@cs . . "morfologick\u00E9ho"@cs . . "morfologie"@cs . . . . . "morfologicky"@cs . . "morfologick\u00FD"@cs . . .