"Unicode"@cs . . . . . . . . . "U"@cs . "Unicode (anglicky Unicode) je technick\u00E1 norma pro oblast v\u00FDpo\u010Detn\u00ED techniky definuj\u00EDc\u00ED konzistentn\u00ED k\u00F3dov\u00E1n\u00ED pro reprezentaci a zpracov\u00E1v\u00E1n\u00ED text\u016F pou\u017Eiteln\u00E9 pro v\u011Bt\u0161inu p\u00EDsem pou\u017E\u00EDvan\u00FDch v sou\u010Dasnosti na Zemi. Unicode je vyv\u00EDjen v sou\u010Dinnosti s ISO/IEC 10646 a je publikov\u00E1n elektronicky jako The Unicode Standard. Nejnov\u011Bj\u0161\u00ED verze obsahuje reperto\u00E1r v\u00EDce ne\u017E 120 000 znak\u016F pokr\u00FDvaj\u00EDc\u00EDch 129 modern\u00EDch a historick\u00FDch p\u00EDsem a mnoho sad symbol\u016F. Standard sest\u00E1v\u00E1 ze sady tabulek pro vizu\u00E1ln\u00ED referenci, popisu metod k\u00F3dov\u00E1n\u00ED, sady referen\u010Dn\u00EDch datov\u00FDch soubor\u016F a dal\u0161\u00EDch polo\u017Eek, jako nap\u0159\u00EDklad vlastnost\u00ED znak\u016F, pravidel pro normalizaci text\u016F, dekompozici, \u0159azen\u00ED, vykreslov\u00E1n\u00ED a zobrazov\u00E1n\u00ED obousm\u011Brn\u00E9ho textu (pro spr\u00E1vn\u00E9 zobrazen\u00ED textu obsahuj\u00EDc\u00ED p\u00EDsma psan\u00E1 zprava doleva i zleva doprava, jako nap\u0159\u00EDklad arabsk\u00E9 a hebrejsk\u00E9 p\u00EDsmo). Posledn\u00ED verze je Unicode 8.0. Normu udr\u017Euje Unicode Consortium.\u00DAsp\u011Bch Unicode v unifikaci znakov\u00FDch sad vedl k jeho roz\u0161\u00ED\u0159en\u00ED a p\u0159evl\u00E1daj\u00EDc\u00EDmu pou\u017E\u00EDv\u00E1n\u00ED pro internacionalizaci a lokalizaci po\u010D\u00EDta\u010Dov\u00E9ho softwaru. Unicode je implementov\u00E1n mnoha technologiemi, v\u010Detn\u011B modern\u00EDch opera\u010Dn\u00EDch syst\u00E9m\u016F, XML, programovac\u00EDm jazykem Java a .NET Frameworkem firmy Microsoft.Unicode definuje n\u011Bkolik zp\u016Fsob\u016F reprezentace text\u016F r\u016Fzn\u00FDmi znakov\u00FDmi k\u00F3dy. K nejpou\u017E\u00EDvan\u011Bj\u0161\u00EDm k\u00F3dov\u00E1n\u00EDm pat\u0159\u00ED UTF-8, UTF-16 a zastaral\u00E9 UCS-2. UTF-8 pou\u017E\u00EDv\u00E1 jeden bajt pro libovoln\u00FD ASCII znak, p\u0159i\u010Dem\u017E v\u0161echny ASCII znaky maj\u00ED v UTF-8 stejn\u00E9 k\u00F3dov\u00E9 hodnoty jako ASCII a dva a\u017E \u010Dty\u0159i bajty pro jin\u00E9 znaky. UCS-2 pou\u017E\u00EDv\u00E1 16bitov\u00E9 k\u00F3dov\u00E9 jednotky (dva 8bitov\u00E9 bajty) pro ka\u017Ed\u00FD znak, ale neumo\u017E\u0148uje k\u00F3dovat v\u0161echny znaky v aktu\u00E1ln\u00EDm standardu Unicode. UTF-16 je roz\u0161\u00ED\u0159en\u00ED UCS-2, kter\u00E9 pomoc\u00ED dvou 16bitov\u00FDch jednotek (4 \u00D7 8 bit) umo\u017E\u0148uje k\u00F3dovat v\u0161echny znaky z Unicode. V \u010C\u00EDn\u011B se pou\u017E\u00EDv\u00E1 k\u00F3dov\u00E1n\u00ED GB18030, kter\u00E9 p\u0159eb\u00EDr\u00E1 cel\u00FD znakov\u00FD reperto\u00E1r Unicode, proto je tak\u00E9 jedn\u00EDm ze zp\u016Fsob\u016F k\u00F3dov\u00E1n\u00ED Unicode. Mapov\u00E1n\u00ED GB18030 na UTF-32 je v\u0161ak netrivi\u00E1ln\u00ED (pot\u0159ebuje p\u0159evodn\u00ED tabulku).Umo\u017E\u0148uje sou\u010Dasn\u011B pou\u017E\u00EDvat r\u016Fzn\u00E1 p\u00EDsma p\u0159i v\u00EDcejazy\u010Dn\u00E9m zpracov\u00E1n\u00ED textu v po\u010D\u00EDta\u010Di a k\u00F3duje \u0161irok\u00E9 portfolio znak\u016F pro profesion\u00E1ln\u00ED zpracov\u00E1n\u00ED text\u016F v prakticky jak\u00E9mkoli modern\u00EDm i historick\u00E9m jazyce. Nev\u00FDhodou unicode m\u016F\u017Ee b\u00FDt slo\u017Eit\u011Bj\u0161\u00ED zpracov\u00E1n\u00ED, stejn\u00FD text zab\u00EDr\u00E1 v\u00EDce prostoru na disku nebo v opera\u010Dn\u00ED pam\u011Bti po\u010D\u00EDta\u010De. Ov\u0161em v\u00FDhody univerz\u00E1ln\u00ED znakov\u00E9 sady drtiv\u011B p\u0159eva\u017Euj\u00ED, co\u017E je vid\u011Bt mj. na tom, \u017Ee star\u0161\u00ED osmibitov\u00E9 znakov\u00E9 sady jsou dnes definovan\u00E9 jako podmno\u017Einy Unicode."@cs . . . . "znak"@cs . . "Unicode (anglicky Unicode) je technick\u00E1 norma pro oblast v\u00FDpo\u010Detn\u00ED techniky definuj\u00EDc\u00ED konzistentn\u00ED k\u00F3dov\u00E1n\u00ED pro reprezentaci a zpracov\u00E1v\u00E1n\u00ED text\u016F pou\u017Eiteln\u00E9 pro v\u011Bt\u0161inu p\u00EDsem pou\u017E\u00EDvan\u00FDch v sou\u010Dasnosti na Zemi. Unicode je vyv\u00EDjen v sou\u010Dinnosti s ISO/IEC 10646 a je publikov\u00E1n elektronicky jako The Unicode Standard. Nejnov\u011Bj\u0161\u00ED verze obsahuje reperto\u00E1r v\u00EDce ne\u017E 120 000 znak\u016F pokr\u00FDvaj\u00EDc\u00EDch 129 modern\u00EDch a historick\u00FDch p\u00EDsem a mnoho sad symbol\u016F."@cs . . . . . . . . "Unik\u00F3du"@cs . . . . . . . . . . . . . . . . "U+06DD"@cs . . . . . . . . . . "UCS-2"@cs . . . . . "3234"^^ . . "unicode"@cs . . . . . . . "Unicode Consortium"@cs . . . "Unicode"@cs . . . . . . "Unicode znak\u016F"@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "UCS2"@cs . . . . . . . . . . . . . . "UNICODE"@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "unicodov\u00FD"@cs . . "133"^^ . . "UTF-32"@cs . . "16425460"^^ . . . . . . "Unicodu"@cs . . . . . . . . "unik\u00F3du"@cs . "U+"@cs . . . "Unicode#UCS-2"@cs . . "23087"^^ . .