. . "77"^^ . "vazel\u00EDna"@cs . . "5674"^^ . . . "vazelinov\u00E9"@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "vazel\u00EDnu"@cs . . . . . . "Vazel\u00EDna"@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Vazel\u00EDna"@cs . . . . . . . . . . . "Vazelina (t\u00E9\u017E vazel\u00EDna nebo petrolatum) je polotuh\u00E1 sm\u011Bs uhlovod\u00EDk\u016F (s po\u010Dtem uhl\u00EDkov\u00FDch atom\u016F v molekule p\u0159ev\u00E1\u017En\u011B vy\u0161\u0161\u00EDm ne\u017E 25), p\u016Fvodn\u011B propagovan\u00E1 jako mast, d\u00EDky sv\u00FDm l\u00E9\u010Div\u00FDm \u00FA\u010Dink\u016Fm. Jej\u00ED folkl\u00F3rn\u00ED l\u00E9ka\u0159sk\u00E1 hodnota jako \u201Ev\u0161el\u00E9k\u201C v\u0161ak byla sn\u00ED\u017Eena lep\u0161\u00EDm v\u011Bdeck\u00FDm rozpozn\u00E1n\u00EDm vhodn\u00E9ho a nevhodn\u00E9ho pou\u017Eit\u00ED. N\u011Bkter\u00E9 druhy jsou v\u0161ak schv\u00E1leny FDA pro prodej v USA bez l\u00E9ka\u0159sk\u00E9ho p\u0159edpisu jako ochrana k\u016F\u017Ee a st\u00E1le se \u0161iroce pou\u017E\u00EDv\u00E1 v kosmetick\u00E9 p\u00E9\u010Di.Surovina pro vazelinu byla objevena v roce 1859 v Titusville v Pensylv\u00E1nii, na n\u011Bkter\u00E9m z prvn\u00EDch ropn\u00FDch vrt\u016F v zemi. Pracovn\u00EDci nem\u011Bli r\u00E1di parafinovit\u00FD materi\u00E1l, kter\u00FD se ve vrtech tvo\u0159il, proto\u017Ee zp\u016Fsoboval poruchy. Pou\u017E\u00EDvali ho v\u0161ak na r\u00E1ny a pop\u00E1leniny, proto\u017Ee urychloval hojen\u00ED.Mlad\u00FD chemik Robert Chesebrough, jeho\u017E d\u0159\u00EDv\u011Bj\u0161\u00ED pr\u00E1ce na destilaci paliv z tuku vorva\u0148\u016F byla p\u0159ekon\u00E1na vyu\u017Eit\u00EDm ropy, p\u0159i\u0161el do Titusville, aby vid\u011Bl, kter\u00E9 nov\u00E9 materi\u00E1ly maj\u00ED komer\u010Dn\u00ED potenci\u00E1l. Vzal nerafinovan\u00FD \u010Dern\u00FD \u201Ety\u010Dov\u00FD vosk\u201C, jak ho nafta\u0159i naz\u00FDvali, do sv\u00E9 laborato\u0159e k rafinaci a ke zji\u0161t\u011Bn\u00ED potenci\u00E1ln\u00EDho vyu\u017Eit\u00ED. Chesebrough objevil, \u017Ee destilac\u00ED leh\u010D\u00EDch, \u0159id\u0161\u00EDch olejov\u00FDch produkt\u016F z tohoto vosku, by mohl vytvo\u0159it sv\u011Btle zbarven\u00FD gel. Tento proces v\u00FDroby vazeliny si v roce 1872 nechal patentovat (americk\u00FD patent \u010D. 127,568). Proces zahrnuje vakuovou destilaci surov\u00E9ho materi\u00E1lu s n\u00E1slednou filtrac\u00ED destila\u010Dn\u00EDho zbytku p\u0159es \u017Eivo\u010Di\u0161n\u00E9 uhl\u00ED.Chesebrough cestoval okolo New Yorku, kde p\u0159edv\u00E1d\u011Bl produkt a doporu\u010Doval ho k n\u00E1kupu. Leptal kv\u016Fli tomu svou k\u016F\u017Ei kyselinou a p\u00E1lil otev\u0159en\u00FDm plamenem, potom tato m\u00EDsta pokryl novou mast\u00ED a nakonec je ukazoval vyl\u00E9\u010Den\u00E1, jak hl\u00E1sal, jeho z\u00E1zra\u010Dn\u00FDm v\u00FDrobkem.Prvn\u00ED tov\u00E1rnu si otev\u0159el v roce 1870 v Brooklynu. Obchodn\u00ED zna\u010Dka Vaseline je pova\u017Eov\u00E1na za poch\u00E1zej\u00EDc\u00ED z n\u011Bmeck\u00E9ho slova pro vodu, wasser, a \u0159eck\u00E9ho pro olej, elaion, nen\u00ED to v\u0161ak potvrzeno."@cs . . . "Vazelina (t\u00E9\u017E vazel\u00EDna nebo petrolatum) je polotuh\u00E1 sm\u011Bs uhlovod\u00EDk\u016F (s po\u010Dtem uhl\u00EDkov\u00FDch atom\u016F v molekule p\u0159ev\u00E1\u017En\u011B vy\u0161\u0161\u00EDm ne\u017E 25), p\u016Fvodn\u011B propagovan\u00E1 jako mast, d\u00EDky sv\u00FDm l\u00E9\u010Div\u00FDm \u00FA\u010Dink\u016Fm. Jej\u00ED folkl\u00F3rn\u00ED l\u00E9ka\u0159sk\u00E1 hodnota jako \u201Ev\u0161el\u00E9k\u201C v\u0161ak byla sn\u00ED\u017Eena lep\u0161\u00EDm v\u011Bdeck\u00FDm rozpozn\u00E1n\u00EDm vhodn\u00E9ho a nevhodn\u00E9ho pou\u017Eit\u00ED."@cs . . . . . . . . . "16495003"^^ . . . . . . . . . . "vazel\u00EDny"@cs . . . . . . "vazel\u00EDnou"@cs . . . "464114"^^ . . . . .