"Quedlinburg und Aschersleben"@cs . . . . . "Mainz"@cs . . "1973"^^ . "Werckmeister"@cs . . . "9871209"^^ . . "Franckfurt und Leipzig"@cs . "Werckmeisterova"@cs . "Kassel"@cs . . "1927"^^ . "Quedlinburg"@cs . . . . "1932"^^ . "Werckmeister je nerovnom\u011Brn\u011B temperovan\u00E9 lad\u011Bn\u00ED, kter\u00E9 na konci 17. stolet\u00ED vytvo\u0159il n\u011Bmeck\u00FD hudebn\u00ED teoretik Andreas Werckmeister. Toto lad\u011Bn\u00ED bylo ve sv\u00E9 dob\u011B ob\u010Das pou\u017E\u00EDv\u00E1no jako n\u00E1hrada tehdy p\u0159evl\u00E1daj\u00EDc\u00EDho st\u0159edot\u00F3nov\u00E9ho lad\u011Bn\u00ED. Na rozd\u00EDl od n\u011Bj je ve Werckmeister lad\u011Bn\u00ED kvintov\u00FD kruh uzav\u0159en, nevyskytuj\u00ED se zde proto \u017E\u00E1dn\u00E9 vl\u010D\u00ED intervaly a t\u00EDm je umo\u017En\u011Bna hra i ve vzd\u00E1len\u00FDch t\u00F3nin\u00E1ch od z\u00E1kladn\u00EDho t\u00F3nu. Na rozd\u00EDl od st\u0159edot\u00F3nov\u00E9ho lad\u011Bn\u00ED, kter\u00E9 temperuje syntonick\u00E9 koma, Werckmeister temperuje pythagorejsk\u00E9 koma (stejn\u011B jako dnes pou\u017E\u00EDvan\u00E9 rovnom\u011Brn\u011B temperovan\u00E9 lad\u011Bn\u00ED).Andreas Werckmeister sestavil celkem \u010Dty\u0159i typy lad\u011Bn\u00ED, kter\u00E1 zve\u0159ejnil ve sv\u00E9m d\u00EDle \u201EMusikalische Temperatur\u201C (1691). Zde popsal i \u010Dist\u00E9 lad\u011Bn\u00ED (pod \u010D\u00EDslem I) a st\u0159edot\u00F3nov\u00E9 lad\u011Bn\u00ED (pod \u010D\u00EDslem II), sv\u00E1 \u010Dty\u0159i lad\u011Bn\u00ED ozna\u010Dil \u010D\u00EDsly III \u2013 VI. V literatu\u0159e se pou\u017E\u00EDv\u00E1 bu\u010F p\u016Fvodn\u00ED ozna\u010Den\u00ED \u201EWerckmeister III \u2013 VI\u201C, nebo \u201EWerckmeister I \u2013 IV\u201C. Werckmeister III (p\u016Fvodn\u00ED ozna\u010Den\u00ED) je nejzn\u00E1m\u011Bj\u0161\u00ED a jedin\u00E9, kter\u00E9 bylo \u010Dasto pou\u017E\u00EDv\u00E1no. Kdy\u017E se n\u011Bjak\u00E9 lad\u011Bn\u00ED ozna\u010Duje jako \u201EWerckmeister\u201C (bez ud\u00E1n\u00ED \u010D\u00EDsla), zpravidla se t\u00EDm mysl\u00ED pr\u00E1v\u011B toto lad\u011Bn\u00ED."@cs . "1681"^^ . "113725"^^ . . "1691"^^ . . "22273"^^ . "Orgelprobe oder kurtze Beschreibung wie und welcher Gestalt man die Orgelwerke von dem Orgelmachern annehmen, probieren, untersuchen... solle, benebst einem Kurtzen... Unterricht wie durch Anweiss und Huelfe des Monochordi ein Clavier wohl zu temperieren und zu stimmen sei"@cs . . . "Werckmeisterovo lad\u011Bn\u00ED"@cs . "Andreas"@cs . "1698"^^ . "Erweiterte und verbesserte Orgel-Probe"@cs . "Werckmeister je nerovnom\u011Brn\u011B temperovan\u00E9 lad\u011Bn\u00ED, kter\u00E9 na konci 17. stolet\u00ED vytvo\u0159il n\u011Bmeck\u00FD hudebn\u00ED teoretik Andreas Werckmeister. Toto lad\u011Bn\u00ED bylo ve sv\u00E9 dob\u011B ob\u010Das pou\u017E\u00EDv\u00E1no jako n\u00E1hrada tehdy p\u0159evl\u00E1daj\u00EDc\u00EDho st\u0159edot\u00F3nov\u00E9ho lad\u011Bn\u00ED. Na rozd\u00EDl od n\u011Bj je ve Werckmeister lad\u011Bn\u00ED kvintov\u00FD kruh uzav\u0159en, nevyskytuj\u00ED se zde proto \u017E\u00E1dn\u00E9 vl\u010D\u00ED intervaly a t\u00EDm je umo\u017En\u011Bna hra i ve vzd\u00E1len\u00FDch t\u00F3nin\u00E1ch od z\u00E1kladn\u00EDho t\u00F3nu."@cs . "Werckmeisterovo lad\u011Bn\u00ED"@cs . . . "1704"^^ . . "Musicalische Temperatur"@cs . "Andreass"@cs . . . "21"^^ . . . "Organum Gruningense redivivum"@cs . . .