Ani (arménsky Անի, řecky Ἄνιον, latinsky Abnicum, gruzínsky ანისი, turecky Ani) bylo starověké arménské město. Pozůstatky města jsou dnes archeologickou lokalitou a leží v turecké provincii Kars nedaleko hranic s Arménií. Díky své výjimečnosti bylo v roce 2016 zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.V letech 961 až 1045 bylo město hlavním městem Bagratovského arménského království, které zahrnovalo většinu dnešní Arménie a východní část dnešního Turecka.
Property | Value |
prop-cs:id
| |
prop-cs:kritérium
| |
prop-cs:název
|
- archeologická lokalita Ani
|
prop-cs:oblast
| |
prop-cs:rok
| |
prop-cs:smluvníStát
| |
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
dbpedia-owl:abstract
|
- Ani (arménsky Անի, řecky Ἄνιον, latinsky Abnicum, gruzínsky ანისი, turecky Ani) bylo starověké arménské město. Pozůstatky města jsou dnes archeologickou lokalitou a leží v turecké provincii Kars nedaleko hranic s Arménií. Díky své výjimečnosti bylo v roce 2016 zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.V letech 961 až 1045 bylo město hlavním městem Bagratovského arménského království, které zahrnovalo většinu dnešní Arménie a východní část dnešního Turecka. Město se rozkládalo na trojúhelníkové přirozeně chráněné planině, kterou chrání na východní straně údolí řeky Achurjan, která zde tvoří hranici mezi Tureckem a Arménií. Bylo nazýváno "městem 1001 kostelů" a leželo na křižovatce několika obchodních cest. Jeho kostely, paláce či opevnění byly byly ve své době na vysoké úrovni, ať už z hlediska technického či uměleckého. V dobách největší sláby v městě žilo 100-200 tis. obyvatel a město tak soupeřilo s Konstantinopolí, Bagdádem či Damaškem. Město bylo několikrát dobyto a vypleněno, postupně ztrácelo svůj význam. Zcela opuštěno bylo v 18. století.Mezi nejviditelnější pozůstatky patří: pozůstatky hradeb na severní straně města katedrála (Surp Asdvadzadzin) - největší samostatná stavba areálu (30 metrů dlouhá, 20 metrů vysoká) dokončená začátkem 11. století pod dohledem architekta Trdata. Byla sídelním kostelem patriarchátu arménské církve. Byla postavena jako bazilika s kupolí (kupole se zřítila při zemětřesení v roce 1319), některé její architektonické prvky (včetně objemu samotného) předznamenávají pozdější gotiku. kostel Spasitele - údajně vznikl proto, aby chránil část Kristova kříže dovezeného sem z Konstantinopole. Zachována je polovina stavby, když druhá byla zničena při bouři v 50. letech 20. století. kostel sv. Řehoře (Tigran Honentz) – postaven v roce 1215. Je nejlépe dochovanou památkou v Ani. Je bohatě zdoben zejména v exteriéru. mešita Menüçehir Camii z konce 11. století, z doby nadvlády Seldžuckých Turků. Nejdochovanější částí je minaret. kostel sv. Jiří (Abughamrentz) – malý kostelík ve tvaru rotundy z konce 10.století.
|
dbpedia-owl:thumbnail
| |
dbpedia-owl:wikiPageID
| |
dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
| |
dbpedia-owl:yearOfConstruction
| |
dcterms:subject
| |
rdf:type
| |
rdfs:comment
|
- Ani (arménsky Անի, řecky Ἄνιον, latinsky Abnicum, gruzínsky ანისი, turecky Ani) bylo starověké arménské město. Pozůstatky města jsou dnes archeologickou lokalitou a leží v turecké provincii Kars nedaleko hranic s Arménií. Díky své výjimečnosti bylo v roce 2016 zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.V letech 961 až 1045 bylo město hlavním městem Bagratovského arménského království, které zahrnovalo většinu dnešní Arménie a východní část dnešního Turecka.
|
rdfs:label
| |
prov:wasDerivedFrom
| |
foaf:depiction
| |
foaf:isPrimaryTopicOf
| |
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
is foaf:primaryTopic
of | |