Bílá díra je v obecné teorii relativity hypotetická oblast prostoročasu do níž nelze zvenku vstoupit, ačkoli hmota a světlo z ní může uniknout. V tomto smyslu je tedy opakem černé díry do níž lze vstoupit pouze zvenku a hmota a světlo z ní nemohou uniknout. Bílé díry se objevují v teorii věčných černých děr. Kromě toho oblast černé díry v budoucnosti je v tomto případě podle Einsteinových rovnic oblastí bílé díry v minulosti. Nicméně toto neplatí pro černé díry vzniklé gravitačním kolapsem.
| Property | Value |
|---|
| prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
| dbpedia-owl:abstract
|
- Bílá díra je v obecné teorii relativity hypotetická oblast prostoročasu do níž nelze zvenku vstoupit, ačkoli hmota a světlo z ní může uniknout. V tomto smyslu je tedy opakem černé díry do níž lze vstoupit pouze zvenku a hmota a světlo z ní nemohou uniknout. Bílé díry se objevují v teorii věčných černých děr. Kromě toho oblast černé díry v budoucnosti je v tomto případě podle Einsteinových rovnic oblastí bílé díry v minulosti. Nicméně toto neplatí pro černé díry vzniklé gravitačním kolapsem. Nejsou známy žádné fyzikální procesy, jimiž by mohla být vytvořena bílá díra a žádná bílá díra ani nebyla nikdy pozorována. Termodynamické zákony také říkají, že se entropie ve vesmíru může pouze zvyšovat nebo zůstávat konstantní. Toto pravidlo by bílé díry porušovaly, protože by entropii snižovaly. Stejně jako černé díry, i bílé díry by měly mít vlastnosti jako hmotnost, elektrický náboj a moment hybnosti. Bílé díry přitahují hmotu jako jakékoli jiné objekty, avšak předměty padající na bílou díru by nikdy nedosáhly horizontu událostí (ačkoli v případě rozšířeného Schwarzschildova řešení se horizont bílé díry v minulosti stane horizontem černé díry v budoucnosti. takže každý objekt padající na bílou díru nakonec dosáhne horizontu černé díry). Představme si gravitační pole bez povrchu. Tíhové zrychlení je největší na povrchu každého objektu. Ale protože černé díry povrch nemají, zvětšuje se gravitační zrychlení exponenciálně, ale nikdy nedosáhne finální hodnoty, protože neexistuje žádný povrch singularity. V kvantové mechanice emitují černé díry Hawkingovo záření a tak může dojít k tepelné rovnováze s plynem záření. Vzhledem k tomu, že tepelně rovnovážný čas je časově invariantní, Hawking tvrdil, že časově obrácená černá díra v tepelné rovnováze je opět černá díra v tepelné rovnováze. To může znamenat, že černé a bílé díry jsou totožné objekty. Hawkingovo záření z běžné černé díry je pak ztotožněno s emisemi bílé díry. Hawkingovo záření je reprodukováno v kvantově mechanické AdS/CFT teorii, kde je černá díra v anti-De Sitterově prostoru popsána tepelným plynem v kalibrační teorii, jejíž časově obrácený stav je totožný s původní černou dírou.
|
| dbpedia-owl:wikiPageID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
| dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
| dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
| |
| dcterms:subject
| |
| rdfs:comment
|
- Bílá díra je v obecné teorii relativity hypotetická oblast prostoročasu do níž nelze zvenku vstoupit, ačkoli hmota a světlo z ní může uniknout. V tomto smyslu je tedy opakem černé díry do níž lze vstoupit pouze zvenku a hmota a světlo z ní nemohou uniknout. Bílé díry se objevují v teorii věčných černých děr. Kromě toho oblast černé díry v budoucnosti je v tomto případě podle Einsteinových rovnic oblastí bílé díry v minulosti. Nicméně toto neplatí pro černé díry vzniklé gravitačním kolapsem.
|
| rdfs:label
| |
| prov:wasDerivedFrom
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| is dbpedia-owl:wikiPageDisambiguates
of | |
| is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
| is foaf:primaryTopic
of | |
