Břetislavova dekreta je soubor právních předpisů, který v roce 1039 nad hrobem svatého Vojtěcha v Hnězdně vyhlásil český kníže Břetislav I. Jedná se o nejstarší českou právní památku (odhlédneme-li od staroslověnského zákoníku Zákon sudnyj ljudem) a významný historický pramen, který poskytuje významné informace o raně středověké společnosti, dosud jen částečně christianizované. Základní myšlenky tohoto zákoníku prosazoval už sv.
Property | Value |
prop-cs:isbn
|
- 80 (xsd:integer)
- 978 (xsd:integer)
|
prop-cs:jméno
|
- Jan
- Josef
- Václav
- Marie
- Michal
- Naďa
- Barbara
|
prop-cs:místo
| |
prop-cs:odkazNaAutora
|
- Barbara Krzemieńska
- Naďa Profantová
- Josef Žemlička
- Jan Frolík
- Marie Bláhová
- Václav Novotný
- Michal Lutovský
|
prop-cs:početStran
|
- 282 (xsd:integer)
- 390 (xsd:integer)
- 712 (xsd:integer)
- 800 (xsd:integer)
- 1214 (xsd:integer)
|
prop-cs:příjmení
|
- Novotný
- Frolík
- Bláhová
- Profantová
- Žemlička
- Krzemieńska
- Lutovský
|
prop-cs:rok
|
- 1913 (xsd:integer)
- 1999 (xsd:integer)
- 2007 (xsd:integer)
- 2008 (xsd:integer)
|
prop-cs:titul
|
- Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197
- Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století
- Po stopách prvních Přemyslovců III. Správa a obrana země . Od Oldřicha po Břetislava I
- Čechy v době knížecí 1034–1198
- České dějiny I./II. Od Břetislava I. do Přemysla I
|
prop-cs:vydavatel
|
- Libri
- Nakladatelství Lidové noviny
- Paseka
- Jan Laichter
- Garamond
|
prop-cs:vydání
| |
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
dbpedia-owl:abstract
|
- Břetislavova dekreta je soubor právních předpisů, který v roce 1039 nad hrobem svatého Vojtěcha v Hnězdně vyhlásil český kníže Břetislav I. Jedná se o nejstarší českou právní památku (odhlédneme-li od staroslověnského zákoníku Zákon sudnyj ljudem) a významný historický pramen, který poskytuje významné informace o raně středověké společnosti, dosud jen částečně christianizované. Základní myšlenky tohoto zákoníku prosazoval už sv. Vojtěch a byl za to českou společností ostrakizován, jak výmluvně dokazují nejenom svatovojtěšské legendy. Aby Břetislav I. zdůraznil platnost dekret vyšší mocí, odcizil v Hnězdně světcovy ostatky a také ostatky jeho bratra arcibiskupa sv. Radima a převezl je s velkou slávou do Prahy. Dekreta směřovala k tomu, aby v zemi zmizely všechny pohanské zvyky, které se mezi křesťanským obyvatelstvem udržely z pohanských dob. Proto se podle těchto dekret přísně zakročovalo proti všem pohanským zvyklostem mezi lidem, proti pohanským věrám, pověrám i kouzlům, jež se přes všechna pronásledování a tresty stále mísily do křesťanské víry.Dekreta Břetislavova dále uváděla mezi prohřešeními například to, když muž zapudil od sebe svou manželku a nahradil ji ženou jinou, nemanželské mateřství, nesvěcení nedělí a svátků a jiné. Tresty za takové přestupky byly velmi různé a mnohdy i velmi přísné — např. prodej celé rodiny do zahraničního otroctví, vyhnání ze země, zabavení veškerého majetku, tělesné tresty jako mrskání, peněžité pokuty a řada jiných trestů.Jestliže obžalovaný popíral vinu a nebylo svědků, kteří by trestný čin dokázali, přikročilo se k důkazu pomocí božích soudů neboli ordaliím, které byly v období 11. století velmi časté.Podle českého historika a archeologa Jiřího Slámy měly dekrety posílit knížecí moc a jejich vyhlášení souviselo z vnitřních ekonomických potřeb českého státu. Formulaci jednotlivých nařízení ovlivnily soudobé zákoníky. Pravděpodobně (jakýkoliv důkaz ovšem chybí) byly vyhlášeny už někdy na počátku Břetislavovy vlády (tedy po r. 1034) a teprve později kronikář Kosmas spojil jejich vyhlášení s Břetislavovým polským tažením.
|
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
| |
dbpedia-owl:wikiPageID
| |
dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- Břetislavova dekreta
- Nařízení Břetislavova
- Břetislavových dekretech
- Břetislavových statutech
- Břetislavova dekretu
- Břetislavových dekret
|
dcterms:subject
| |
rdfs:comment
|
- Břetislavova dekreta je soubor právních předpisů, který v roce 1039 nad hrobem svatého Vojtěcha v Hnězdně vyhlásil český kníže Břetislav I. Jedná se o nejstarší českou právní památku (odhlédneme-li od staroslověnského zákoníku Zákon sudnyj ljudem) a významný historický pramen, který poskytuje významné informace o raně středověké společnosti, dosud jen částečně christianizované. Základní myšlenky tohoto zákoníku prosazoval už sv.
|
rdfs:label
| |
prov:wasDerivedFrom
| |
foaf:isPrimaryTopicOf
| |
is dbpedia-owl:wikiPageDisambiguates
of | |
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects
of | |
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
is foaf:primaryTopic
of | |