Chuej-jüan (čínsky pchin-jinem Huìyuǎn, znaky zjednodušené 慧远, tradiční 慧遠, 334, Šan-si – 416, hora Lu, Ťiang-si) byl čínský filozof a buddhistický mnich. Byl zakladatelem a prvním patriarchou školy zvané Čistá země a s ní spjatého kláštera Tung-lin na hoře Lu v Ťiang-si nedaleko Ťiou-ťiangu. Její učení je někdy nazýváno amidismus, neboť uctívali Buddhu Amitábhu.Chuej-jüan proslul spisem Mniši nemusejí vzdávat úctu králům (Ša-men pu-ťing wang-če lun, 沙門不敬王者論), který vydal roku 404.
| Property | Value |
|---|
| prop-cs:pchinJin
| |
| prop-cs:tradiční
| |
| prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
| prop-cs:zjednodušené
| |
| dbpedia-owl:abstract
|
- Chuej-jüan (čínsky pchin-jinem Huìyuǎn, znaky zjednodušené 慧远, tradiční 慧遠, 334, Šan-si – 416, hora Lu, Ťiang-si) byl čínský filozof a buddhistický mnich. Byl zakladatelem a prvním patriarchou školy zvané Čistá země a s ní spjatého kláštera Tung-lin na hoře Lu v Ťiang-si nedaleko Ťiou-ťiangu. Její učení je někdy nazýváno amidismus, neboť uctívali Buddhu Amitábhu.Chuej-jüan proslul spisem Mniši nemusejí vzdávat úctu králům (Ša-men pu-ťing wang-če lun, 沙門不敬王者論), který vydal roku 404. Zde se věnoval podstatě mnišství („odchodu do bezdomoví“) a vysvětloval, proč se mnich nemusí znát k rodičům a příbuzným, stejně jako ctít vládce. Z jeho pohledu totiž mnich již není součástí běžného světa. Vztahy s dvorem měl ovšem dobré, Chuan Süan (ťinský hodnostář a v letech 403–404 císař státu Čchu) ho dokonce zval k učeným disputacím. Jeho důraz na odvrat od příbuzných ovšem vyvolával kritiku konfuciánů. Sám jako konfuciánec začínal, byl ovlivněn i taoismem, ale v 21 letech konvertoval k buddhismu. Zachovala se jeho korespondence s jiným známým mnichem Kumáradžívou. Jeho učitelem byl Tao-an, který mu dovolil používat překladovou techniku ke-i, která umožňovala překládat do čínštiny texty ze sanskrtu, byť pro mnohá slova dosud čínské ekvivalenty neexistovaly. K překladu buddhistických sanskrtských termínů totiž používala termíny vypůjčené od domácích čínských učení, taoismu a dalších, což vedlo k zavádějícímu výkladu buddhismu. Tao-an pouze Chuej-jüana považoval za dostatečně znalého a schopného omezit zkreslení. Jeho nejvýznamnějšími žáky byli Chuej-kuan, Seng-ťi a Fa-an.
|
| dbpedia-owl:wikiPageID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
| dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
| dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
| |
| dcterms:subject
| |
| rdf:type
| |
| rdfs:comment
|
- Chuej-jüan (čínsky pchin-jinem Huìyuǎn, znaky zjednodušené 慧远, tradiční 慧遠, 334, Šan-si – 416, hora Lu, Ťiang-si) byl čínský filozof a buddhistický mnich. Byl zakladatelem a prvním patriarchou školy zvané Čistá země a s ní spjatého kláštera Tung-lin na hoře Lu v Ťiang-si nedaleko Ťiou-ťiangu. Její učení je někdy nazýváno amidismus, neboť uctívali Buddhu Amitábhu.Chuej-jüan proslul spisem Mniši nemusejí vzdávat úctu králům (Ša-men pu-ťing wang-če lun, 沙門不敬王者論), který vydal roku 404.
|
| rdfs:label
| |
| prov:wasDerivedFrom
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
| is foaf:primaryTopic
of | |
