dbpedia-owl:abstract
|
- Chřen je tvar křestního jména (později překládaný i jako Křen – německy Kren, chorvatsky hren, srbsky рен/ren, řecky χρένο/chreno, jidiš חריין/khreyn[1]), který se vyskytoval v 11. až 15. století. Ještě dnes se vyskytuje v Maďarsku křestní jméno Tormás s významem "křen/torma" (původně jméno "Termacsu" snad významem "thermos") či Krijn v Nizozemí (vyslovováno "krejn"), kde je populární i jméno Quirinus, které je poněmčeno jako Krein. Podobný je i keltský výraz pro česnek/crem (také pálivou zeleninu – srov. latinské cremare/spálit) vyskytující se ve jménu řek a pak i sídel (např. Křemže).Chrenizlao (snad Krenislav, jméno je ale původem asi od chorvatského či srbského "kreni/крени" – imperativ k "jít"[2], ale může také jit o konekt "-i-") – svědek v Höhenkirchenu u Mnichova na listině z roku 1020. Podobné je jméno Hranislav/Chranisthlavos/Kranislav v Bulharsku s významem "hranice/граница" či spíše "chránit/chronić" (obdobně jako u jmen Chranisa, Chranimir/Hranimir/Granimir, Chranidrug či Chranibor) ve smyslu "uchovat" (snad z praslovanského "chorna"/храна/jídlo), což je časté i u jiných jmen (Baltazar/'zachraň život králi', Zikmund/'ochránce vítězství', Servác/'uchovatel'/'zachráněný', Vilém/'ochranou je má vůle', Alexandra/'ochránkyně mužů', Igor/'bůh Ingve chrání') – u jména Chranislaw je na východě zaměněno "o" za "a" na Chronisław.hrabě Chren – byl jeden z čelních mužů národa za vlády českého a polského krále Vratislava II. († 1092) podle Františka Palackého a to pravděpodobně na základě zmínky o výřečném Budivojovi v Kosmově kronice Budivoy, filius Hren. V pozdějším (možná chybném) opisu událostí ze 14. století (Pulkavova kronika) je psáno Budywoy filium Hron – srov. Hronov u Náchoda u hranic s Polskem (kde se vyskytují obce jako Gronów, Gronowice, Gronowo) založeného později jistým Hronem – Gron de Nachod (od slova "chodit/jít", cesty/stezky se nazývaly "chody"). U řeky Hron (neboli Gran vlévající se do Dunaje u stejnojmenného uherského centra Gran) je název odvozen od keltského boha Grannuse [3] (spojeného s termálními prameny např. Aquae Granni, tak jako okolí města Hranice – zmiňované jako Granice v roce 1169, nebo snad od "granum/zrno"[4]). Obdobně zní i slovo "hranice" (v různých jazycích "granica", "crinare", "crena" či "Grenze") či v cizím jazyce "příkop" či "rýha/Rinne/Gerinne" (jinak také "crana", "crena", "crenna" či Grena), a také "rinna"[5] ve významu "téci/běžet" (např. Rýn/Rhein/Rijn byl psán občas i jako flumine Hreno). Dále pak i slovo "čistý/nedotčený/nevinný" ("hrainiz"[6], "hrēni", "chrene", "crinne", "ren"). Také "čest" (srov. s Častolov ze Žitavy z rodu "[H]ronovců" v Horní Lužici, tj. území okolo Budyšína (významem snad "hraniční město"/"Grenzort"), které získal roku 1075 Vratislav II., či s Častou z Křelova, později německy psaného např. jako Crenaw či Krenne) souvisí se slovem "číst"[7], ale i "verš" ("grano" či v hornolužičtině "řeč"/"hrono", která také plyne). I slovo "čas" (související s řeckou personifikací času "Χρόνος/Chronos" užívanou například v označení kronika) souvisí původně s pohybem/plynutím.purkrabě Chřen (Hren) – kastelán Olomoucký roku 1130 (tou dobou byl biskupem Jindřich Zdík, zakladatel prvního premonstrátského klášteru v Čechách a možný příbuzný kancléře Juraty), z kláštera Hradisko (zal. k poctě svatého Štěpána olomouckým knížetem Otou I. Olomouckým a jeho ženou Eufemií Uherskou) jsou benediktíni vyhnáni premonstrátybájný (nedoložený) Chrzan – zakladatel polského města Chrzanów (hrad v roce 1178, Chranow v 1228 – může souviset se jmény obcí "Granowo" či "Granica" s významem "hranice", u které se Chrzanów také nachází)mělnický probošt Chřen – syn dvorního kancléře Juraty z Mělníka (Chrenoni, filio Iurate, prepositi Melnicensis), roku 1176 směnil Radovesice (pozn.: dochází ke změně písmene h za ch – např. v chorvatštině se ještě dnes vyslovuje h jako ch)Hren – svědek na listinách v Opavě a Olomouci (1195 a 1207), měl bratra Jana a může souviset se jménam Crina (1168 Jurata, prepositus melnicensis. Crina archidiaconus ... Chasta judex, 1174 Crina canonicus et archidiaconus ... Dionisius canonicus, 1226 Dionisio, cognato Chrenonis – zde tedy Chřen přímo nevystupuje), které ale lze překládat ve významu "černý/crn/црн" (podobné pro indoevropské jazyky s Kršna, kde pro hinduisty černá barva symbolizovala "čas" – jako Kálí spojované s orgiemi stejně jako Dionýsos či jiný Zelený muž (Green Man) – Cernun), ale i například obec Černuc byla původně psána jako Crenuc či Crynucy (srov. s Černín).Chrenone (1217, zmiňován bavorský falckrabě Rapoto II.), Chreno (1235, na listině Jindřicha I. z Ortenburgu, bratra Rapota) či Chreno (1253, na listině Jindřicha II. z Ortenburgu, syna Jindřicha a Božislavy, jejíž strýc Vojtěch, nástupce Juraty na Mělníku, byl do roku 1200 arcibiskupem v Salcburku) – zmiňován v listinách v PasověChřen ze Zbiroha – Sulislavec, příbuzný Sulislava (spíše polské jméno), purkrabího loketského, z Pnětluk a Trnovan (Sulizlaus et Hren filii Sulizlai de Tirnouan), zmínky z let 1193, 1230 a 1233zeman Chřen z Křesína – zmínka z roku 1237, pravděpodobně totožný s Chřenem ze Zbiroha (podle zmínky z roku 1248 s bratrem Sulislavem)vladyka Chřen – sídlil v Chřenovicích, viz (některé) zmínky z let 1195 až 1248Creno (Křen), roku 1281 purkrabí Rožmberků na hradě Příběnice u Tábora a byl otcem Chrena (Chreno filius domini Chrenonis)Crzenek de Ulrichow – roku 1295 Chřen ze Rtína/Rtyně – rok 1333, dle erbu také SulislavecChrzyeno – roku 1338 v Miličíně (Chrzyenonem in capellanum ecclesie in Myliczyn)Chrzyen de Kahlowicz – roku 1383 a Chrzien de Kahlowa roku 1386 – srov. s Heinricus Chrene in Chaglowe (neboli Zaglau u Štýru v letech 1265–1267)Chřen, syn Petra z Mašťova – roku 1386 (Chrzyeno Petri de Masczow) či roku 1405 studoval Karlovu Univerzitu↑ http://www.ancestry.com/name-origin?surname=krein - Krein Name Meaning↑ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7193 - Substantivní kompozita typu V-(K)-S v češtině↑ http://books.google.cz/books?id=2tszAAAAMAAJ&hl=cs&pg=PA381#v=onepage&q&f=false - Monumenta Boica, Svazek 8, str. 381↑ Eva Havlová - 1989: Etymologický slovník jazyka staroslověnského - Svazek 4 - Stránka 227↑ http://legacy.unas.cz/ostatni/doc/Puvod_historie_jmen.pdf - Původ a historie jmen↑ http://books.google.cz/books?id=uDUEAAAAYAAJ&dq=%22chrani%22&hl=cs&pg=PA120#v=onepage&q=%22chrani%22&f=false - Ján Kollár: Sláwa bohyně a půwod gména Slawůw čili Slawjanůw, str. 120↑ František Palacký, Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě, 1939, Svazek 1, str. 200 [8]↑ http://starling.rinet.ru/cgi-bin/etymology.cgi?single=1&basename=/data/ie/piet&text_number=+268&root=config - criathar↑ http://www.hrgdigital.de/id/chrenecruda/stichwort.html - Chrenecruda↑ http://gotiskovo.webnode.cz/news/mistopis-v-nasem-okoli-i-a-m-/ - Místopis v našem okolí I. /A - M/↑ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2126 - Hrany, hrana, hranice↑ http://is.muni.cz/th/125074/ff_m_b1/Diplomova_prace.pdf - Měření času ve středověku, str. 98↑ http://books.google.co.uk/books?id=7zo_AAAAcAAJ&dq=%22Chren%22%201130&pg=PA656#v=onepage&q&f=false - Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae ..., Svazek 1, str. 656↑ http://www.gummidek.estranky.cz/clanky/brozanska-historie/dejjiny.html - Brozanská historie↑ http://is.muni.cz/th/52391/ff_m/celkova_verze.pdf - DESKY Z OLTÁŘE Z ROKYCAN V KONTEXTU STŘEDOEVROPSKÉHO MALÍŘSTVÍ, str. 11↑ http://books.google.co.uk/books?id=7zo_AAAAcAAJ&dq=hren%20praefectus&pg=PA229#v=onepage&q=hren%20praefectus&f=false - Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae ..., Svazek 1, str. 229↑ http://vladikovo.webzdarma.cz/Vyznambarev.html - Významy barev↑ Collectio scriptorum rerum historico-monastico-ecclesiasticarum variorum religiosorum ordinum... curante Michaele Kuen - [9]↑ http://zamek-zbiroh.cz/historie-zamku.php - Historie zámku↑ http://lehre.hki.uni-koeln.de/monasterium/img/CZ-NA-I/RM/NA-RM_12380621_2169a_r.jpg - Václav I., král český, směňuje s johanity vsi Proboštov, Pohořice a Zátorky za dvůr v Přešticích, který jim daroval šlechtic Svatobor.↑ http://noviny.libochovice.cz/index.php?art=3333 - Křesín a část jeho historie↑ http://www.cz-milka.net/pamatky/01-zriceniny/pribenice/ - Příběnice↑ http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=8&bookid=132&page=732 - Regesta diplomatica necnon epistolaria Bohemiae et Moraviae. Bd. 2: Annorum 1253–1310, str. 723↑ http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/cmh2-041-060.pdf - Polovičná orlice, str. 51↑ http://www.brrp.org/proceedings/brrp4/hlavacek.pdf - Beginnings of Bohemian Reformation in the Northwest, Petr Hlaváček
|