Dvojdyšní (Dipnoi, Dipneusti) jsou podtřída nozdratých ryb, jejíž zástupci dokážou dýchat vzdušný kyslík. Jsou známi z fosilních nálezů již od devonu a z fosilních pozůstatků je známo téměř 300 druhů v 64 rodech. Do současnosti však přežily jen 3 rody – Neoceratodus, Lepidosiren, Protopterus – které žijí ve stojatých vodách Austrálie, Afriky a Jižní Ameriky.Některé druhy mají jednu plíci, jiné plíce dvě. Mají také specifický cévní systém a kostru.
| Property | Value |
|---|
| prop-cs:druhotnéDělení
| |
| prop-cs:jméno
| |
| prop-cs:kmen
| |
| prop-cs:nadtřída
| |
| prop-cs:obrázek
| |
| prop-cs:podkmen
| |
| prop-cs:podtřída
| |
| prop-cs:podtříduPopsal
| |
| prop-cs:podřazenéTaxony
|
- * jednoplicní
* dvouplicní
|
| prop-cs:popisObrázku
| |
| prop-cs:sesterska
| |
| prop-cs:třída
| |
| prop-cs:výskyt
| |
| prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
| prop-cs:říše
| |
| prop-cs:šířkaObrázku
| |
| dbpedia-owl:abstract
|
- Dvojdyšní (Dipnoi, Dipneusti) jsou podtřída nozdratých ryb, jejíž zástupci dokážou dýchat vzdušný kyslík. Jsou známi z fosilních nálezů již od devonu a z fosilních pozůstatků je známo téměř 300 druhů v 64 rodech. Do současnosti však přežily jen 3 rody – Neoceratodus, Lepidosiren, Protopterus – které žijí ve stojatých vodách Austrálie, Afriky a Jižní Ameriky.Některé druhy mají jednu plíci, jiné plíce dvě. Mají také specifický cévní systém a kostru. Některé kosti, jako premaxila, maxila a dentale, nejsou vyvinuty, jiné lebeční kosti jsou výrazně odlišné od kostry ryb. Místo zubů mívají obvykle jen tzv. zubní desky a je vyvinut jen jeden pár vnějších nozder. Šupiny jsou u současných dvojdyšných cykloidní.
|
| dbpedia-owl:thumbnail
| |
| dbpedia-owl:wikiPageID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
| dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
| dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- bahníci
- dvojdyšní
- dvojdyšné
- dvojdyšných
- Dvojdyšní
- bahníka
- dvojdyšných ryb
- dvojdyšnými
|
| dcterms:subject
| |
| rdfs:comment
|
- Dvojdyšní (Dipnoi, Dipneusti) jsou podtřída nozdratých ryb, jejíž zástupci dokážou dýchat vzdušný kyslík. Jsou známi z fosilních nálezů již od devonu a z fosilních pozůstatků je známo téměř 300 druhů v 64 rodech. Do současnosti však přežily jen 3 rody – Neoceratodus, Lepidosiren, Protopterus – které žijí ve stojatých vodách Austrálie, Afriky a Jižní Ameriky.Některé druhy mají jednu plíci, jiné plíce dvě. Mají také specifický cévní systém a kostru.
|
| rdfs:label
| |
| prov:wasDerivedFrom
| |
| foaf:depiction
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| is prop-cs:podtřída
of | |
| is prop-cs:sesterska
of | |
| is dbpedia-owl:wikiPageRedirects
of | |
| is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
| is foaf:primaryTopic
of | |
