Dóžovo povstání (též jako „Uherská selská válka“, slovensky Povstanie Juraja Dóžu nebo Uhorská roľnícka vojna) bylo velké povstání prostého lidu proti šlechtě v Uhersku v dubnu až červenci roku 1514, které vzniklo z neúspěšně organizované křižácké výpravy. 9. dubna ostřihomský arcibiskup Tomáš Bakóca v Budíně z pověření papeže Lva X. slavnostně vyhlásil svolání křížové výpravy proti Osmanské říši, která na počátku 16. století ohrožovala Uhersko. Účastníci výpravy měli dostat odpustky.
Property | Value |
prop-cs:jazyk
| |
prop-cs:místo
| |
prop-cs:obrázek
|
- Derkovits, Gyula - Dózsa-series I. Marchers .jpg
|
prop-cs:popisek
|
- Dóžovi pěšáci na dřevořezu Gyuly Derkovitse
|
prop-cs:revize
| |
prop-cs:strana
| |
prop-cs:střetnutí
| |
prop-cs:síla
| |
prop-cs:trvání
| |
prop-cs:velitel
| |
prop-cs:výsledek
| |
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
prop-cs:článek
| |
dbpedia-owl:abstract
|
- Dóžovo povstání (též jako „Uherská selská válka“, slovensky Povstanie Juraja Dóžu nebo Uhorská roľnícka vojna) bylo velké povstání prostého lidu proti šlechtě v Uhersku v dubnu až červenci roku 1514, které vzniklo z neúspěšně organizované křižácké výpravy. 9. dubna ostřihomský arcibiskup Tomáš Bakóca v Budíně z pověření papeže Lva X. slavnostně vyhlásil svolání křížové výpravy proti Osmanské říši, která na počátku 16. století ohrožovala Uhersko. Účastníci výpravy měli dostat odpustky. Jelikož uherská šlechta neměla o účast zájem, tvořily 40tisícové vojsko, které se sešlo v květnu v Budíně, chudé vrstvy (rolníci, studenti, městská chudina a podobně) nazývané tehdy kuruci. V čele vojska stál sedmihradský zeman Jiří Dóža, protože se nenašel uherský magnát, který by se tohoto úkolu ujal. Jelikož uherská šlechta byla proti této výpravě a nemínila omluvit nepřítomnost poddaných na svých statcích, vyvolali kuruci v polovině května občanskou válku proti pánům, spojenou s vypalováním hradů a zabíjením šlechticů. Její centrum bylo v dnešním Maďarsku, bojovalo se i na Východním Slovensku a v Bratislavě.V červenci kuruci obsadili uherské nížiny a části Sedmihradska. 15. července uherští magnáti, zejména Jan Zápolský a Štěpán Báthory, povstání porazili. Jiří Dóža byl jako vůdce odsouzen k smrti a drastickým způsobem popraven v Temešváru. Nejprve byl veřejně mučen, korunován rozžahvenou železnou korunou jako "rolnický král" a upálen na hranici. 50 000 povstalců bylo zabito a pověšeno nebo nabodáno na kůly. Především však bylo uherským sněmem 10. října 1514 vyhlášeno nevolnictví (kodifikované i v Tripartitě).
|
dbpedia-owl:combatant
|
- border|20pxUherské království
- povstáníkuruků
|
dbpedia-owl:commander
| |
dbpedia-owl:place
| |
dbpedia-owl:result
| |
dbpedia-owl:strength
| |
dbpedia-owl:thumbnail
| |
dbpedia-owl:wikiPageID
| |
dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- povstání
- Dóžovo povstání
- Dóžovu povstání
|
dcterms:subject
| |
rdf:type
| |
rdfs:comment
|
- Dóžovo povstání (též jako „Uherská selská válka“, slovensky Povstanie Juraja Dóžu nebo Uhorská roľnícka vojna) bylo velké povstání prostého lidu proti šlechtě v Uhersku v dubnu až červenci roku 1514, které vzniklo z neúspěšně organizované křižácké výpravy. 9. dubna ostřihomský arcibiskup Tomáš Bakóca v Budíně z pověření papeže Lva X. slavnostně vyhlásil svolání křížové výpravy proti Osmanské říši, která na počátku 16. století ohrožovala Uhersko. Účastníci výpravy měli dostat odpustky.
|
rdfs:label
| |
prov:wasDerivedFrom
| |
foaf:depiction
| |
foaf:isPrimaryTopicOf
| |
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects
of | |
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
is foaf:primaryTopic
of | |