dbpedia-owl:abstract
|
- Formativní hodnocení je nástrojem pedagogické komunikace mezi žákem a učitelem. Podává učiteli během učebního procesu informace o tom, jak se žák vypořádává s látkou, zda látce porozuměl, případně jaký druh pomoci potřebuje k zvládnutí učiva. Formativní hodnocení je orientováno na dosažení společného cíle žáka a učitele – podporuje další efektivní učení a kompletní porozumění probírané látce. Zpětná vazba v procesu učení je poskytována učiteli i žákovi , pro efektivní postup je důležitá jejich vzájemná spolupráce. Podávání zpětné vazby je důležitým prvkem formativního hodnocení. Zpětnou vazbu nepodává žákovi pouze učitel, ale i žák sám sobě, případně žáci sobě navzájem. Formativní hodnocení je průběžné a nabízí žákovi a učiteli postupy, jak výkon zlepšit ještě v průběhu samotného učení. Učitelé, používající formativní hodnocení nesrovnávají žáky mezi sebou, ale zaměřují se na dosahování výukových cílů každého z nich.Formativní hodnocení je možné vymezit i jako opak k sumativnímu hodnocení, které je zaměřené na zhodnocení dosažených poznatků. Sumativní hodnocení se odehrává většinou na konci určitého období a jeho cílem je zhodnotit výsledek proběhlého učebního procesu. Sumativní hodnocení by mělo následovat po procesu využívajícího formativní hodnocení a můžeme si ho představit jako souhrnné testy, písemky, zkoušení. Formativní hodnocení bývá někdy do angličtiny překládáno jako “assessment for teaching”, což v doslovném překladu znamená “hodnocení pro učení”, sumativní hodnocení nese překlad “assessment of teaching” – v českém překladu “hodnocení učení”. Formativní hodnocení patří k pomalejším a náročnějším typům hodnocení, ale je považováno za pedagogicky nejúčelnější hodnotící nástroj školní práce. S formativním hodnocením jsou úzce spojené následující oblasti: podporující prostředí zpětná vazba stanovování konkrétních učebních cílů užívání vhodných výukových strategií aktivní učení↑ KRABSOVÁ, Veronika; NOVOTNÁ, Kateřina. Formativní hodnocení: Případová studie. Pedagogika. Roč. 2013, čís. 3, s. 355-371. Dostupné online. ↑ GREENSTEIN, Laura. What teachers really need to know about formative assessment. Alexandria, Virginia USA: ASCD, 2010. ISBN 978-1-4166-0996-4. ↑ PRŮCHA, Jan. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-546-2. ↑ KRABSOVÁ, Veronika; NOVOTNÁ, Kateřina. Formativní hodnocení: Případová studie. Pedagogika. Roč. 2013, čís. 3, s. 355-371. Dostupné online. ↑ KRABSOVÁ, Veronika; NOVOTNÁ, Kateřina. Formativní hodnocení: Případová studie. Pedagogika. Roč. 2013, čís. 3, s. 355-371. Dostupné online. ↑ Formativní hodnocení [online]. inkluzivní škola.cz [cit. 2018-05-04]. Dostupné online. ↑ SLAVÍK, Jan. Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-717-8262-9. ↑ SLAVÍK, Jan. Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-717-8262-9. ↑ KRABSOVÁ, Veronika; NOVOTNÁ, Kateřina. Formativní hodnocení: Případová studie. Pedagogika. Roč. 2013, čís. 3, s. 355-371. Dostupné online. ↑ SLAVÍK, Jan. Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-262-9. ↑ Formativní vs. sumativní hodnocení [online]. Wikiknihovna [cit. 2018-05-04]. Dostupné online. ↑ FELCMANOVÁ, Lenka. Formativní hodnocení [online]. Katalog podpůrných opatření [cit. 2018-05-04]. Dostupné online.
|