| dbpedia-owl:abstract
|
- Formát kódování videa (někdy též formát komprese videa) je formát obsahu pro ukládání nebo přenos digitálního videa (v datovém souboru nebo bitstreamu). Příklady formátů kódování videa jsou MPEG-2 Part 2, MPEG-4 Part 2, H.264 (MPEG-4 Part 10), HEVC, Theora, RealVideo RV40, VP9 a AV1. Konkrétní softwarová nebo hardwarová implementace schopná komprese nebo dekomprese do nebo z daného formátu kódování videa se nazývá video kodek. Příkladem video kodeku je Xvid, což je jeden z několika různých kodeků, které softwarově implementují kódování a dekódování videa do a z formátu kódování videa MPEG-4 Part 2.Některé formáty kódování videa jsou popsány detailní technickou specifikací. Některé tyto specifikace jsou napsány a schváleny standardizační organizací jako technické standardy a jsou tudíž známy jako standardy kódování videa. Pojem „standard“ se někdy kromě formálních standardů používá i pro de facto standardy.Video obsah zakódovaný v určitém formátu kódování videa je běžně spojen s audio streamem (zakódovaným ve formátu kódování audia) uvnitř multimediálního kontejneru ve formátu jako AVI, MP4, FLV, RealMedia nebo Matroska. Uživatel tedy běžně nemá třeba soubor H.264, ale video soubor .mp4, což je kontejner ve formátu MP4, obsahující video zakódované ve fomátu H.264, často společně se zvukem zakódovaným ve formátu AAC. Formáty multimediáních kontejnerů mohou podporovat řadu různých formátů kódování videa; například MP4 kontejner může obsahovat video ve formátu kódování videa MPEG-2 Part 2 nebo H.264, kromě jiných. Dalším příkladem je původní specifikace typu souboru WebM, která specifikovala formát kontejneru (Matroska), ale také přesně který formát komprese videa (VP8) a audia (Vorbis) je v kontejneru použit, přestože kontejner ve formátu Matroska sám o sobě může obsahovat obraz a zvuk i v jiných formátech kódování (později byla do WebM přidána podpora VP9 videa a Opus audia).
|
| rdfs:comment
|
- Formát kódování videa (někdy též formát komprese videa) je formát obsahu pro ukládání nebo přenos digitálního videa (v datovém souboru nebo bitstreamu). Příklady formátů kódování videa jsou MPEG-2 Part 2, MPEG-4 Part 2, H.264 (MPEG-4 Part 10), HEVC, Theora, RealVideo RV40, VP9 a AV1. Konkrétní softwarová nebo hardwarová implementace schopná komprese nebo dekomprese do nebo z daného formátu kódování videa se nazývá video kodek.
|
