| dbpedia-owl:abstract
|
- Foiníčané (řec. Φοίνικες Foiníkes) nebo Féničané (lat. Phoenices) byli starověký semitský národ, který osídlil Fénicii, krajinu u východního pobřeží Středozemního moře. Jedním z nejdůležitějších fénických měst byl Týros, také zvaný Syr.Féničané byli zdatnými obchodníky a kvůli obchodu podnikali dlouhé plavby po moři. Byli rovněž vynikajícími řemeslníky, obchodovali s výrobky z hlíny, skla, kovu a vyráběli látky barvené nachovým barvivem (foiníkis = purpurová barva).Féničané byli původem kanaánským obyvatelstvem vytlačeným dalšími semitskými kmeny na pobřeží. Na začátku 1. tisíciletí př. n. l. započala fénická kolonizace západního Středomoří (obchodní dostupnost). V roce 814 před n. l. Féničané založili město a přístav Kartágo, které se později stalo významnou námořní mocností. V 7. století př. n. l. se Féničané dostávají i do Španělska a severní Afriky. Podle Hérodota údajně obepluli i Afriku (kolem roku 600 př. n. l.).Velká kolonie Féničanů bylo Kartágo, které nakonec ovládlo západ Středozemního moře, ale tato mocnost byla zničena sérií punských válek a nakonec zničena (již v roce 122 př. n. l. na troskách města vzniklo římské město, rovněž s názvem Kartágo.).Féničanům je připisován vynález hláskového písma (22 hlásek). Nešlo o vynález v pravém slova smyslu - šlo spíše o završení nejméně několikasetletého vývoje písma v celé semitské oblasti, jak dokládají nálezy v oblasti i na Sinajském poloostrově (protosinajské písmo).
|
