dbpedia-owl:abstract
|
- Hebraizace příjmení (hebrejsky עברות, ivrut odvozeno od לעברת, le'avret, doslova „hebraizovat“) je proces přijetí hebrejského příjmení.Mnoho imigrantů do dnešního Izraele si změnilo svá příjmení, aby odstranili zbytky galutu (exilu), který by se jinak i nadále nesl s jejich cizojazyčnými příjmeními. Tento jev byl běžný zejména mezi aškenázskými imigranty, a to hlavně z toho důvodu, že svá příjmení přijali až v pozdější době za Německé říše či Rakouska-Uherska. Existuje pouze několik málo typicky hebrejských příjmení, jako například Kohen (v češtině též Kohn, či anglicky Cohen; v původním významu „kněz“) či Lévi (jeden z izraelských kmenů). Za židovská příjmení jsou často pokládána jména končící na -berg, -stein či -man, tato však mají německý původ. Příjmení končící na -sky a -vitz pak mají původ slovanský. Naopak některá hebrejská příjmení, jako Kac, Bogoraz a Pak jsou hebrejskými akronymy, přesto že jsou často vnímána jako cizojazyčná příjmení (v těchto případech z němčiny, ruštiny a korejštiny).Hebraizace příjmení je unikátním jevem hebrejštiny. Počátek tohoto procesu se datuje k první a druhé aliji, a k jeho pokračování došlo i po založení Státu Izrael. Tento rozšiřující se trend byl za dob jišuvu a bezprostředně po založení Izraele založen na tom, že hebrejské příjmení poskytovalo náležitost k novému státu. Jednalo se také často o přání skoncovat s minulostí.
|
rdfs:comment
|
- Hebraizace příjmení (hebrejsky עברות, ivrut odvozeno od לעברת, le'avret, doslova „hebraizovat“) je proces přijetí hebrejského příjmení.Mnoho imigrantů do dnešního Izraele si změnilo svá příjmení, aby odstranili zbytky galutu (exilu), který by se jinak i nadále nesl s jejich cizojazyčnými příjmeními. Tento jev byl běžný zejména mezi aškenázskými imigranty, a to hlavně z toho důvodu, že svá příjmení přijali až v pozdější době za Německé říše či Rakouska-Uherska.
|