Historie cestovního ruchu v Podhradí nad Dyjí započala v druhé polovině 19. století. Na pozadí rozvoje železničního spojení Podyjí s Vídní a spolkové turistické činnosti německých elit vzniklo tzv. „Moravské Švýcarsko”, jak bylo na přelomu 19. a 20. století Vranovsko pro svůj krajinný půvab a podobu s Českým Švýcarskem nazýváno a jako letovisko vídeňskou nobilitou vyhledáváno.
Property | Value |
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
dbpedia-owl:abstract
|
- Historie cestovního ruchu v Podhradí nad Dyjí započala v druhé polovině 19. století. Na pozadí rozvoje železničního spojení Podyjí s Vídní a spolkové turistické činnosti německých elit vzniklo tzv. „Moravské Švýcarsko”, jak bylo na přelomu 19. a 20. století Vranovsko pro svůj krajinný půvab a podobu s Českým Švýcarskem nazýváno a jako letovisko vídeňskou nobilitou vyhledáváno. Znojemská odbočka Rakouského turistického spolku / Österreichischer Touristenklub vybudovala kolem údolí Dyje turistickou infrastrukturu a svou propagací zvýšila návštěvnost území. První vlaštovky německých mládežnických skautů, jako byli rakouští Wandervogel nebo Pfadfinder, doplnila po vzniku Československa tábořiště Junáka a katolické YMCA-mládeže. Po vzniku nové čs. republiky začal, na do této doby výhradně německém prostředí, působit Klub československých turistů, Sokol a Národní jednota pro jihozápadní Moravu. Nově vybudovaná Vranovská přehrada se stala atraktivní i pro širší českou klientelu. Národnostní rivalita se v cestovním ruchu pozitivně promítla do hustší sítě turistických stezek a do propojení Podyjí s českým a moravským vnitrozemím. Za druhé světové války sloužila turistická zařízení hlavně válečným účelům a nacistické ideologii. Po druhé světové válce bylo pohraniční území poznamenáno nejen důsledky holokaustu, kdy z městečka zmizelo židovské etnikum, ale zrovna tak i vyhnáním Němců a osídlením nového českého obyvatelstva. Pod parolou socialistického masového turismu v rámci Revolučního odborového hnutí, tak jak jej započala národně-socialistická (dále NS) organizace Deutsche Arbeitsfront s prodlouženou rukou zaměstnaneckých zájezdů NS organizace Kraft durch Freude, utržilo Podhradí nad Dyjí kulturní, sociální a materiální ránu. Ráz krajiny poškodila nejen socialistická privátní chatová výstavba a budování rekreačních zařízení vázaného cestovního ruchu, ale také řízené demolice v rámci budování železné opony a s ní spojené zákazy.
|
dbpedia-owl:wikiPageID
| |
dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
| |
dcterms:subject
| |
rdfs:comment
|
- Historie cestovního ruchu v Podhradí nad Dyjí započala v druhé polovině 19. století. Na pozadí rozvoje železničního spojení Podyjí s Vídní a spolkové turistické činnosti německých elit vzniklo tzv. „Moravské Švýcarsko”, jak bylo na přelomu 19. a 20. století Vranovsko pro svůj krajinný půvab a podobu s Českým Švýcarskem nazýváno a jako letovisko vídeňskou nobilitou vyhledáváno.
|
rdfs:label
|
- Historie cestovního ruchu v Podhradí nad Dyjí
|
prov:wasDerivedFrom
| |
foaf:isPrimaryTopicOf
| |
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
is foaf:primaryTopic
of | |