Internalizace (někdy také interiorizace, česky zvnitřnění) je psychologické a sociologické označení procesu, během kterého si člověk internalizuje (vnitřně osvojuje) objektivní svět, aby byl schopný přežít v lidské společnosti. Toto označení bylo mj. použito americkým sociologem Talcottem Parsonsem. Spolu s dalšími funkcionalisty navazuje na Émile Durkheima, který byl známý mj. svým označením člověka jako „Homo duplex“.
Property | Value |
prop-cs:isbn
| |
prop-cs:jméno
| |
prop-cs:kapitola
|
- Společnost jako objektivní realita
|
prop-cs:místo
| |
prop-cs:odkazNaAutora
|
- Peter L. Berger
- Thomas Luckmann
|
prop-cs:příjmení
| |
prop-cs:rok
| |
prop-cs:strany
| |
prop-cs:titul
|
- Sociální konstrukce reality
|
prop-cs:vydavatel
|
- Centrum pro studium demokracie a kultury
|
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
dbpedia-owl:abstract
|
- Internalizace (někdy také interiorizace, česky zvnitřnění) je psychologické a sociologické označení procesu, během kterého si člověk internalizuje (vnitřně osvojuje) objektivní svět, aby byl schopný přežít v lidské společnosti. Toto označení bylo mj. použito americkým sociologem Talcottem Parsonsem. Spolu s dalšími funkcionalisty navazuje na Émile Durkheima, který byl známý mj. svým označením člověka jako „Homo duplex“. V této teorii poukazoval na dualismus a rozpolcenost jedince, kdy proti sobě stojí ego a sociální interakce. Jako hlavní hybatel vývoje lidského chování a myšlení je vnímána společnost, naproti tomu dřívější teorie předpokládaly vrozené vlastnosti před interakcí s ostatními členy společnosti.Důležitou roli hraje při tomto procesu osvojování jazyk v mezilidské komunikaci, který je podle G. H. Meada klíčový při osvojování hodnot a utváření takzvaného „já“.K procesu internalizace dochází v období socializace, kdy se z lidského jedince stává sociální a kulturní bytost. Jde tedy především o období dětství, kdy si jedinec pomocí rodiny osvojuje hodnotový systém společnosti, ve které žije. Zde se jedná o nevědomý proces internalizace. K osvojování společenských norem a jejich změn však dochází i nadále v průběhu života. V tomto případě již hovoříme o uvědomělém procesu, který je sice méně spontánní, jeho výsledek je nicméně stejný. Jakmile dojde k osvojení normy, jedinec již nevnímá nutnost řídit se touto normou jako tlak společnosti a automaticky jedná v souladu s touto normou. Toto je hlavní rozdíl mezi internalizací a sociální kontrolou, jež se vyznačuje vnějším tlakem na jedince. Proto někteří považují internalizaci za výsledek procesu sociální integrace a enkulturace.
|
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
| |
dbpedia-owl:wikiPageID
| |
dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- vnitřním
- internalizace
- internalizační proces
- internalizovat
- Internalizace
- internalizačních procesů
- internalizačních
- zvnitřní
|
dcterms:subject
| |
rdfs:comment
|
- Internalizace (někdy také interiorizace, česky zvnitřnění) je psychologické a sociologické označení procesu, během kterého si člověk internalizuje (vnitřně osvojuje) objektivní svět, aby byl schopný přežít v lidské společnosti. Toto označení bylo mj. použito americkým sociologem Talcottem Parsonsem. Spolu s dalšími funkcionalisty navazuje na Émile Durkheima, který byl známý mj. svým označením člověka jako „Homo duplex“.
|
rdfs:label
| |
prov:wasDerivedFrom
| |
foaf:isPrimaryTopicOf
| |
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects
of | |
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
is foaf:primaryTopic
of | |