Jan Šembera z Boskovic (kolem 1543 – 30. dubna 1597) byl moravský šlechtic pocházející z rodu pánů z Boskovic. Jeho otcem byl Václav Bučovický z Boskovic. První písemná zmínka o Janu Šemberovi pochází z roku 1543. V roce 1568 byl uveden do zemského sněmu v Brně, o rok později se oženil se Sidonií Šlikovou. Ta brzy zemřela a Jan Šembera se oženil podruhé s Annou z Krajku. Po smrti svého bratra Albrechta zdědil rozsáhlé rodové statky.
Property | Value |
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
dbpedia-owl:abstract
|
- Jan Šembera z Boskovic (kolem 1543 – 30. dubna 1597) byl moravský šlechtic pocházející z rodu pánů z Boskovic. Jeho otcem byl Václav Bučovický z Boskovic. První písemná zmínka o Janu Šemberovi pochází z roku 1543. V roce 1568 byl uveden do zemského sněmu v Brně, o rok později se oženil se Sidonií Šlikovou. Ta brzy zemřela a Jan Šembera se oženil podruhé s Annou z Krajku. Po smrti svého bratra Albrechta zdědil rozsáhlé rodové statky. Za své hlavní sídlo vybral Bučovice, kde nechal zbourat starý hrad a opodál postavil renesanční zámek, který nechal bohatě vyzdobit. Roku 1581 mu zemřela i jeho druhá žena a ani ve druhém manželství se nedočkal mužského potomka. V průběhu jeho života zemřeli všichni mužští příslušníci rodu z Boskovic. Přestože nevynikal svým vzděláním ani nedosáhl vysokého postavení v zemské správě, vyznamenal se jako schopný stavitel s vynikajícím výtvarným vkusem. Pro stavbu i výzdobu Bučovického zámku vybral přední umělce nejen z Čech, kteří byli schopni splnit jeho nemalé nároky a realizovat tak jeho velkorysý projekt. Tímto podnikem se Jan Šembera řadí mezi tehdejší přední objednavatele v Zaalpí. Nutno doplnit, že kvůli své zálibě ve stavění měl velké dluhy. Díky svému původu zasedal v moravském sněmu i soudu a později zastával místo rady a truksase (spolustolovníka) císaře Rudolfa II. Šemberovu nechvalnou pověst, ilustrovanou častými soudními spory, vylepšovala snad jen jeho proslulá jezdecká obratnost. Osobní pouto ho vázalo k brněnským minoritům, kterým ve své závěti odkázal nemalé částky. Pamatoval také na své zaměstnance, mj. i na umělce pro něj pracující. Lidské a neobvyklé gesto učinil v poslední vůli vůči své mladší dceři, které dovolil se provdat za toho, koho si sama určí. Jan Šembera zemřel 30. dubna 1597 a jím vymřel rod pánů z Boskovic po meči. Pohřben byl v rodinné hrobce v minoritském klášteře sv. Jana v Brně. Jan Šembera zanechal dvě dcery – Annu a Kateřinu. Anna si vzala za muže Karla z Lichtenštejna, Kateřina jeho bratra Maxmiliána z Lichtenštejna. Obrovský rodový majetek tak připadl Lichtenštejnům.
|
dbpedia-owl:thumbnail
| |
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
| |
dbpedia-owl:wikiPageID
| |
dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- Jan Šembera z Boskovic
- Jana Šembery z Boskovic a Černé Hory
- Jan Šembera z Boskovic
- Janem Šemberou z Boskovic
- Jan Šembera Černohorský z Boskovic
- Jana Šembery z Boskovic
- Janu Šemberovi
- Jana Šembery z Boskovic
- Jana Šemberu z Boskovic
- Jan Šembera z Boskovic a Černé Hory
|
dcterms:subject
| |
rdf:type
| |
rdfs:comment
|
- Jan Šembera z Boskovic (kolem 1543 – 30. dubna 1597) byl moravský šlechtic pocházející z rodu pánů z Boskovic. Jeho otcem byl Václav Bučovický z Boskovic. První písemná zmínka o Janu Šemberovi pochází z roku 1543. V roce 1568 byl uveden do zemského sněmu v Brně, o rok později se oženil se Sidonií Šlikovou. Ta brzy zemřela a Jan Šembera se oženil podruhé s Annou z Krajku. Po smrti svého bratra Albrechta zdědil rozsáhlé rodové statky.
|
rdfs:label
| |
prov:wasDerivedFrom
| |
foaf:depiction
| |
foaf:isPrimaryTopicOf
| |
is prop-cs:stavitel
of | |
is dbpedia-owl:developer
of | |
is dbpedia-owl:wikiPageDisambiguates
of | |
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
is foaf:primaryTopic
of | |