Jasko-kišiněvská operace byla ofenzíva Rudé armády ve dnech 20. - 29. srpna 1944 proti rumunským vojskům, v jejímž důsledku se zhroutila rumunská fašistická vláda, Rumunsko kapitulovalo a na závěrečné měsíce války se stalo spojencem SSSR.V srpnu roku 1944 stála Rudá armáda na pomezí Ukrajiny a Rumunska, resp. bývalé Moldavské SSR a připravovala se k hlavnímu útoku na Rumunsko.Německá 6.armáda pod velením generála Frettra-Pica neměla o sovětském útoku ani tušení a odpočívala. 20.

PropertyValue
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Jasko-kišiněvská operace byla ofenzíva Rudé armády ve dnech 20. - 29. srpna 1944 proti rumunským vojskům, v jejímž důsledku se zhroutila rumunská fašistická vláda, Rumunsko kapitulovalo a na závěrečné měsíce války se stalo spojencem SSSR.V srpnu roku 1944 stála Rudá armáda na pomezí Ukrajiny a Rumunska, resp. bývalé Moldavské SSR a připravovala se k hlavnímu útoku na Rumunsko.Německá 6.armáda pod velením generála Frettra-Pica neměla o sovětském útoku ani tušení a odpočívala. 20. srpna zahájila vojska 2. ukrajinského frontu a 3. ukrajinského frontu čítající 92 pěších divizí a šest tankových a mechanizovaných sborů mohutnou ofenzívu. Proti ní stála německá skupina armád "Jižní Ukrajina" o síle asi půl miliónu mužů a rumunská armáda čítající něco málo přes 400 tisíc vojáků.Němci však ofenzivu podceňovali,a domnívali se že jde pouze o operaci místního významu.Vojska generála Rodiona Malinovského zaútočila severozápadně od města Jasy (Iași) a postupovala k řece Prutu, kterou na několika místech překročila. 3. ukrajinský front, který měl již na západním břehu řeky Dněstru poblíž Tiraspolu vybudované předmostí, zaútočil východněji. I když se německá a rumunská vojska stále urputně bránila, Sovětům se do 23. srpna podařilo postoupit značně na jih a obklíčit hlavní město Moldávie Kišiněv. Téhož dne rumunský král Michal I. provedl státní převrat a sesadil premiéra maršála Iona Antonesca a přikázal rumunské armáda ukončit bojové akce proti SSSR. V důsledku toho se fronta zhroutila a Rudá armáda mohla dále rychle postupovat na jih a osvobodit Rumunsko od zbytků německých vojsk. Ofenzíva byla oficiálně ukončena 29. srpna, avšak ještě do 31. srpna byly obsazovány zbytky rumunského území, kde se bránila vojska věrná předchozí fašistické vládě.Jasko-kišiněvská operace dopadla pro Rudou armádu úspěšně. Za cenu zhruba 15 tisíc mrtvých a 55 tisíc raněných zlikvidovala stejné množství německých vojáků a získala velké množství, téměř 180 tisíc, zajatců. Rumunsko vyhlásilo válku Německu a jeho armáda bojovala po boku Rudé armády až do konce druhé světové války. Rodion Jakovlevič Malinovskij byl v září 1944 jmenován maršálem Sovětského svazu.
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 310378 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 3679 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 45 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 15073894 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Rumunska
  • jasko-kišiněvskou operaci
  • Jasko-kišiněvská operace
  • Jasko-kišiněvské operace
  • Jasko-kišinevská
  • jašsko-kišiněvská operace
  • Jasko-Kišiněvské operaci
  • Jasko-kišiněvskou operaci
  • nový útok
  • úspěšné sovětské ofenzivě
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Jasko-kišiněvská operace byla ofenzíva Rudé armády ve dnech 20. - 29. srpna 1944 proti rumunským vojskům, v jejímž důsledku se zhroutila rumunská fašistická vláda, Rumunsko kapitulovalo a na závěrečné měsíce války se stalo spojencem SSSR.V srpnu roku 1944 stála Rudá armáda na pomezí Ukrajiny a Rumunska, resp. bývalé Moldavské SSR a připravovala se k hlavnímu útoku na Rumunsko.Německá 6.armáda pod velením generála Frettra-Pica neměla o sovětském útoku ani tušení a odpočívala. 20.
rdfs:label
  • Jasko-kišiněvská operace
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of