| dbpedia-owl:abstract
|
- Kompoziční šach či problémový šach je samostatné šachové odvětví, týkající se skládání a řešení šachových skladeb (zvaných též šachové problémy nebo kompozice). Šachová skladba je obvykle tvořena umělou šachovou pozicí a výzvou. Podle výzvy se šachové kompozice dělí na úlohy a studie.Úloha obsahuje výzvu k dání matu v uvedeném počtu tahů. Běžnou úlohou je tzv. trojtažka, kdy má řešitel najít pro bílého postup, který vede k matování soupeře nejpozději ve třech tazích, bez ohledu na to, jak se bude bránit.Šachové úlohy zveřejňované v šachových časopisech a ve sbírkách šachových problémů mají společnou většinu následujících vlastností: Umělá pozice – pozice není vyňata ze skutečné partie, ale autor ji vymyslel tak, aby prezentovala nějaký problém. Přesto autoři ortodoxních šachových problémů respektují omezení, podle nějž pozice problému musí být dosažitelná z počáteční pozice šachové partie, a to cestou, která neodporuje šachovým pravidlům. Výzva – např. „bílý táhne a dá mat třetím tahem“ Téma (nebo kombinace několika témat) – šachové skladby často slouží jako příklad ilustrující určité myšlenky Ekonomická konstrukce – je použit právě takový počet a síla figur, jaké jsou nutné k řešení, případně k eliminaci jiných možných řešení Estetická hodnota – problémy neslouží jen jako rébusy, ale předmětem obdivu bývá i jejich krása. S tím úzce souvisí snaha o to, aby maximálně ekonomickým způsobem ilustrovaly jasné myšlenky.Šachová studie řešitele pouze vybízí k nalezení tahu nebo sekvence tahů z dané pozice vedoucích k výhře, remíze nebo zisku materiálu, a nestanovuje žádný limit jejich počtu. Takové problémy mohou být studiemi pozic ze skutečně odehraných partií, nebo alespoň pozic, které se v běžných partiích mohou vyskytnout, a používají se k instruktážním účelům. Mnohé z nich nemusí mít výše zmíněné vlastnosti šachových úloh.
|
