Korunovace panovníků Svaté říše římské, tj. římských králů, císařů a jejich manželek, probíhaly po celou dobu existence Svaté říše římské. Prvním panovníkem, kterého papež (sv. Lev III.) korunoval na císaře, byl Karel Veliký v roce 800. Za prvního vládce Svaté říše římské je nicméně považován až císař Ota I., korunovaný roku 962. Poslední korunovace římského císaře se odehrála v roce 1792, kdy byl korunován František II.Tradičním místem korunovací římských králů ve středověku byly Cáchy.
Property | Value |
prop-cs:isbn
|
- 3 (xsd:integer)
- 80 (xsd:integer)
|
prop-cs:jméno
|
- František
- Rostislav
- Václav
- Jiří
- Věra
- Kateřina
- Heinrich
- Hans
|
prop-cs:jménoSestavitele
| |
prop-cs:místo
|
- Praha
- České Budějovice
- Praha, Litomyšl
- Freiburg, Basel, Wien
|
prop-cs:početStran
|
- 103 (xsd:integer)
- 328 (xsd:integer)
|
prop-cs:příjmení
|
- Kavka
- Smíšek
- Kubeš
- Altmann
- Blažková
- Bůžek
- Kubínová
- Pleticha
|
prop-cs:příjmeníSestavitele
| |
prop-cs:rok
|
- 1989 (xsd:integer)
- 2004 (xsd:integer)
- 2009 (xsd:integer)
|
prop-cs:rokVydání
| |
prop-cs:sborník
|
- Lesk královského majestátu ve středověku : pocta prof. Phdr. Františku Kavkovi, CSc. k nedožitým 85. narozeninám
|
prop-cs:strany
|
- 47 (xsd:integer)
- 123 (xsd:integer)
- 237 (xsd:integer)
|
prop-cs:titul
|
- Des Reiches Glanz: Reichskleinodien und Kaiserkrönungen im Spiegel der deutschen Geschichte
- Symboly rituálu. Volba Karla V. římským králem ve Frankfurtu nad Mohanem a jeho korunovace v Cáchách
- Trnitá cesta Leopolda I. za říšskou korunou
- Dvanáct římských i českých královen korunovaných v Cáchách
- Římská korunovace Karla IV
|
prop-cs:vydavatel
|
- Paseka
- Herder
- Veduta
- Libri Aquenses Verlag
|
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
dbpedia-owl:abstract
|
- Korunovace panovníků Svaté říše římské, tj. římských králů, císařů a jejich manželek, probíhaly po celou dobu existence Svaté říše římské. Prvním panovníkem, kterého papež (sv. Lev III.) korunoval na císaře, byl Karel Veliký v roce 800. Za prvního vládce Svaté říše římské je nicméně považován až císař Ota I., korunovaný roku 962. Poslední korunovace římského císaře se odehrála v roce 1792, kdy byl korunován František II.Tradičním místem korunovací římských králů ve středověku byly Cáchy. Na císaře byli římští králové tradičně korunováni papežem v Římě. V roce 1508 se za souhlasu papeže poprvé začal titulovat jako zvolený římský císař na císaře nekorunovaný římský král Maxmilián I. Habsburský. Všichni jeho nástupci pak užívali tohoto titulu už od své korunovace na římského krále, případně od faktického nástupu na trůn. Od té doby tedy císařové podstupovali pouze jedinou korunovaci, obvykle ve Frankfurtu nad Mohanem, po níž se rovnou titulovali jako zvolení římští císařové. Ještě v roce 1530 se však volený římský císař Karel V. nechal papežem korunovat na císaře, čímž se stal vůbec posledním korunovaným císařem Svaté říše římské. Korunovaci na římského krále předcházela volba, uskutečněná říšskými kurfiřty. Od volby až po korunovaci nesla nově zvolená hlava říše titul římského krále. Teprve po korunovaci (případně po faktickém nástupu na trůn, tj. po skonu předchozího císaře) příslušel novému panovníkovi titul římského císaře. Během korunovačního obřadu byly užívány říšské korunovační klenoty. Po korunovaci se obvykle slavila korunovační hostina.Korunovace manželek císařů nebyly pravidlem. Například v 16. století se nekonala žádná taková korunovace. Korunovací Marie Amálie Habsburské roku 1742 chtěl její manžel, bavorský kurfiřt a císař Karel VII. Albrecht, v dobách zápasu o dědictví rakouské demonstrovat přenesení císařského důstojenství z habsburské dynastie na Wittelsbachy, a tak posílit svůj nárok na císařskou korunu i na habsburské dědictví.
|
dbpedia-owl:thumbnail
| |
dbpedia-owl:wikiPageID
| |
dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- korunovace
- korunovaci
- Říšská
- Korunovace panovníků Svaté říše římské
- německého korunovačního řádu
- korunovace v Římě
- frankfurtské korunovaci
|
dcterms:subject
| |
rdfs:comment
|
- Korunovace panovníků Svaté říše římské, tj. římských králů, císařů a jejich manželek, probíhaly po celou dobu existence Svaté říše římské. Prvním panovníkem, kterého papež (sv. Lev III.) korunoval na císaře, byl Karel Veliký v roce 800. Za prvního vládce Svaté říše římské je nicméně považován až císař Ota I., korunovaný roku 962. Poslední korunovace římského císaře se odehrála v roce 1792, kdy byl korunován František II.Tradičním místem korunovací římských králů ve středověku byly Cáchy.
|
rdfs:label
|
- Korunovace panovníků Svaté říše římské
|
prov:wasDerivedFrom
| |
foaf:depiction
| |
foaf:isPrimaryTopicOf
| |
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
is foaf:primaryTopic
of | |