dbpedia-owl:abstract
|
- Křesťanská sakrální architektura (z latinského sacer – „svatý“, „posvátný“), tedy křesťanské sakrální stavby, slouží k rituálním a bohoslužebným účelům, k setkávání věřících za účelem uctívání a chvály Boha. Nejběžnějšími typy těchto staveb jsou katedrály, baziliky, kostely, kaple, rotundy, modlitebny nebo kláštery. Křestní rituál se ve starověku odehrával v baptisteriích. S kultem pohřbívání jsou spojené krypty, mauzolea, katakomby, martyria, karnery (hřbitovní kaple), kostnice a hřbitovy, převážně s lidovou zbožností pak drobné sakrální stavby jako boží muka, křížové cesty, poutní místa i kříže u cesty.Cílem křesťanské sakrální architektury je především vyvolávat v lidech určité představy, citová hnutí a myšlenky, neboť prostřednictvím zvláštního prostoru sakrálních staveb se pokoušejí přiblížit se k božstvu. Každé náboženské společenství s vyhraněnou soustavou názorů a teorií mělo a má svou vlastní specifickou architekturu, která se díky použité symbolice stává jeho výrazem. Pro její hlubší pochopení je potřeba znát vůdčí, formativní ideje daného společenství.
|
rdfs:comment
|
- Křesťanská sakrální architektura (z latinského sacer – „svatý“, „posvátný“), tedy křesťanské sakrální stavby, slouží k rituálním a bohoslužebným účelům, k setkávání věřících za účelem uctívání a chvály Boha. Nejběžnějšími typy těchto staveb jsou katedrály, baziliky, kostely, kaple, rotundy, modlitebny nebo kláštery. Křestní rituál se ve starověku odehrával v baptisteriích.
|