Leonid Vitalijevič Kantorovič (rusky Леони́д Вита́льевич Канторо́вич; 19. ledna 1912 Petrohrad – 7. dubna 1986 Moskva) byl sovětský matematik a ekonom, který v roce 1975 získal spolu s Tjallingem Koopmansem Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela za „příspěvek k teorii optimální alokace zdrojů“. Je to jediný člověk ze Sovětského svazu, který tuto cenu získal. Je mimo jiné tvůrcem lineárního programování.