Mikuláš Šubič Zrinský či Mikuláš Zrinský ze Serynu (chorvatsky Nikola Šubić Zrinski, maďarsky: Zrínyi Miklós; asi 1508 Zrin – 7. září 1566 Szigetvár) byl chorvatský a uherský vojevůdce, který se proslavil za bojů s Turky. Jako mladík se účastnil bitvy o Vídeň (1529). Roku 1542 přispěl k záchraně císařské armády u Pešti a získal za to titul bána. V roce 1543 se oženil s Katarinou Frankopan, s níž měl vícero dětí, včetně Juraje IV. Zrinského. Porazil Turky v několika bitvách (např.
Property | Value |
prop-cs:isbn
| |
prop-cs:jméno
| |
prop-cs:místo
| |
prop-cs:příjmení
| |
prop-cs:rok
|
- 2000 (xsd:integer)
- 2001 (xsd:integer)
- 2002 (xsd:integer)
|
prop-cs:titul
|
- Dějiny Maďarska
- Tisíc let maďarského národa
- Dějiny Chorvatů
|
prop-cs:vydavatel
|
- Academia
- Nakladatelství Lidové noviny
- ISE
|
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
dbpedia-owl:abstract
|
- Mikuláš Šubič Zrinský či Mikuláš Zrinský ze Serynu (chorvatsky Nikola Šubić Zrinski, maďarsky: Zrínyi Miklós; asi 1508 Zrin – 7. září 1566 Szigetvár) byl chorvatský a uherský vojevůdce, který se proslavil za bojů s Turky. Jako mladík se účastnil bitvy o Vídeň (1529). Roku 1542 přispěl k záchraně císařské armády u Pešti a získal za to titul bána. V roce 1543 se oženil s Katarinou Frankopan, s níž měl vícero dětí, včetně Juraje IV. Zrinského. Porazil Turky v několika bitvách (např. u Somlyó a Babócsy). V roce 1561 ovdověl a v roce 1564 se oženil s Evou z Rožmberka, sestrou Petra Voka, která mu v jejich krátkém manželství porodila syna Jana, kterého Petr Vok později vychoval a určil svým dědicem. Mikuláš Šubič ještě jednou porazil Turky (u Szegedu roku 1564), ale roku 1566 padl v bitvě o vodní hrad Szigetvár. Ve chvíli, kdy celá pevnost byla v plamenech, nechal otevřít bránu, a vyrazil se zbytkem svých vojáků vstříc jisté smrti. Stal se tím maďarským a chorvatským národním hrdinou. V knize Trpimira Macana Dějiny Chorvatů je pro něj užita přezdívka „nový Leonidas“.Byl pradědem maďarského spisovatele a šlechtice Mikuláše Zrinského. V Chorvatsku i Maďarsku je po něm pojmenováno mnoho ulic a náměstí, a také chorvatský koňak Zrinski. Chorvatský skladatel Ivan Zajc (1832–1914) o obraně Szigetváru napsal operu Mikuláš Šubič Zrinský (1876), která je považována za chorvatskou národní operu.
|
dbpedia-owl:thumbnail
| |
dbpedia-owl:wikiPageID
| |
dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- Mikuláš Zrinský
- Mikuláš Šubič Zrinský
- Mikuláš Zrinský ze Serynu
- Mikulášem Zrinským
- Mikuláše Šubiče Zrinského
- Mikuláše Zrinského ze Serynu
|
dcterms:subject
| |
rdf:type
| |
rdfs:comment
|
- Mikuláš Šubič Zrinský či Mikuláš Zrinský ze Serynu (chorvatsky Nikola Šubić Zrinski, maďarsky: Zrínyi Miklós; asi 1508 Zrin – 7. září 1566 Szigetvár) byl chorvatský a uherský vojevůdce, který se proslavil za bojů s Turky. Jako mladík se účastnil bitvy o Vídeň (1529). Roku 1542 přispěl k záchraně císařské armády u Pešti a získal za to titul bána. V roce 1543 se oženil s Katarinou Frankopan, s níž měl vícero dětí, včetně Juraje IV. Zrinského. Porazil Turky v několika bitvách (např.
|
rdfs:label
| |
prov:wasDerivedFrom
| |
foaf:depiction
| |
foaf:isPrimaryTopicOf
| |
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects
of | |
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
is foaf:primaryTopic
of | |