| dbpedia-owl:abstract
|
- Moravané (lidově také Moraváci, zastarale Moravci, německy Mährer) jsou lidé žijící na Moravě nebo z ní pocházející. První písemná zmínka o Moravanech pochází z Letopisů království Franků k roku 822. Často se pojmenování používá pouze pro slovanské obyvatele Moravy, za Moravany se ovšem označovali též moravští Němci, kteří byli většinou po skončení druhé světové války vysídleni, ale za Moravany se často považují doposud.V době konstituování moderního českého národa a ústupu zemských sebeidentifikací v 19. století se česky hovořící Moravané přihlásili k češství. Slovanské Moravany označuje za Čechy též Ottův slovník naučný z konce 19. století a německé encyklopedie Meyers Konversations-Lexikon (z roku 1878) a Brockhaus' Kleines Konversations-Lexikon (z roku 1906).Podle moravského hnutí jsou Moravané samostatným národem, nejstarším mezi Slovany, neboť ke sjednocení moravských západoslovanských kmenů došlo už na počátku 9. století. Jiří Novotný, bývalý předseda politické strany Moravané, tvrdí, že existuje i zvláštní moravský jazyk, ze kterého později vznikla čeština.Jako Moravci se označovalo též českojazyčné obyvatelstvo v okolí dnešní česko-polské hranice v Horním Slezsku (Hlučínsko, Ratibořsko a Hlubčicko), které se však, zejména na Hlučínsku, orientovalo proněmecky. Zvláštní moravskou národnost a její status národnostní menšiny v současnosti oficiálně uznává Slovenská republika.V době německé okupace zbytku českých zemí byla část obyvatel východní Moravy, tzv. Moravští Slováci, označována organizací Národopisná Morava a vládou Slovenského státu v rámci koncepce tzv. Velkého Slovenska za Slováky.Hlavní skupiny slovanských Moravanů tvoří (západovýchodním směrem) Horáci, Hanáci, Valaši, Moravští Slováci a původně přistěhovalí a nyní již z větší části asimilovaní Moravští Chorvati, obývající tradičně několik obcí na jižní Moravě (Charvátská Nová Ves, Jevišovka, Nový Přerov, Dobré Pole).
|
.jpg){kind=link}
.svg){kind=link}
