dbpedia-owl:abstract
|
- Mumraj je nejúspěšnější divadelní hra židovského dramatika a scenáristy Lea Birinského. Její jevištní život začal globální premiérou v deseti divadlech současně – plánované jedenácté představení v Moravské Ostravě se z technických důvodů o den opozdilo. Vzhledem k osobní účasti autora lze za skutečnou světovou premiéru považovat berlínské představení. Velice rychle následovaly další inscenace v mnoha německých divadlech, včetně Irving Place German Theatre v New Yorku. Dobový tisk psal o plánovaných překladech až do 11 jazyků, dnes se jich z té doby podařilo jednoznačně prokázat sedm včetně češtiny. Velmi pravděpodobně však vznikly i další. Existují dokonce indicie na uvedení Mumraje v Japonsku – právě jím měl být v roce 1913 zahájen provoz nově vybudovaného moderního tokijského divadla. Potvrdit tuto informaci se však zatím nepodařilo.Řadu překladů zahájilo české uvedení v pražském Národním divadle, pouhé tři dny po německé premiéře a rovněž za účasti autora. Německy psaná satira na ruské (tedy potažmo slovanské) poměry od židovského autora žijícího ve Vídni by však byla v českém divadle asi špatně průchodná. Vedení Národního divadla tedy využilo autorova rusky znícího jména k malé mystifikaci a na plakáty nechalo vytisknout větu „Rusky napsal Lev Birinskij“. Ani překladatel Červinka tuto hru nezkazil, dokonce v knižním vydání solidárně neuvedl původní jazyk díla – použil formulaci „z rukopisu přeložil…“ Část novinářů (zejména z vídeňských českých listů) mystifikaci hned prohlédla, ale to se Mumraj již hrál. Každopádně tehdy vznikla velmi houževnatá legenda o ruskojazyčném původu Birinského her. Legenda, která přežila až do současnosti a spolu s českým textem se rozšířila i do ciziny.S Mumrajem se Birinski pokoušel prorazit i v USA. Hned v roce 1913 podle něj vznikla hudební komedie The Merry Martyr, pro niž scénář a texty písní napsal Glen MacDonough, hudbu složil Hugo Riesenfeld. K realizaci nedošlo, nicméně British Library vlastní zpěvníček písní k této adaptaci. Vídeňský kritik a satirik Karl Kraus vyslovil podezření, že „Glen MacDonough“ je pouze pseudonym samotného Birinského, není to však pravděpodobné – z jiných indicií je jasné, že v té době by jeho angličtina ještě na literární tvorbu nestačila. V letech 1932–1935 se v USA postupně objevilo několik zpráv o plánovaných inscenacích Birinského her v adaptaci Hermana J. Mankiewicze a pod názvy The Devil's Elbow, A New Spanish Custom respektive An Old Spanish Custom. Podle dostupných kusých informací šlo jen o různé verze Mumraje, jehož děj byl přesazen do španělského prostředí. K realizaci zřejmě ani v jednom případě nedošlo.Mumraj se stal první Birinského hrou, která se po letech zapomnění objevila i v novodobém divadle. Český překlad textu objevili nezávisle na sobě: v 60. letech 20. století neznámo kde režisér Jiří Vrba a v 70. letech v českých antikvariátech režisérka amatérského divadla Marie Kubrová a slovenský dramaturg, překladatel a režisér Martin Porubjak. Vrba hru přeložil (patrně v přesvědčení o jejím ruskojazyčném původu) zpět do němčiny, nazval ji Mummenschanz a vyvezl do Vídně. Kubrová roku 1976 hru inscenovala v pražském amatérském divadle Maryša a později se k ní ještě dvakrát vrátila. Uvedení v československých profesionálních divadlech v té době nebylo z cenzurních důvodů možné, takže Porubjak věnoval kopii českého textu makedonskému režisérovi Vladimiru Milčinovi. Ten hru přeložil do makedonštiny a inscenoval roku 1980 ve Skopje. Následovaly inscenace v chorvatském, slovinském a srbském překladu. V tehdejším Československu byla hra profesionálními divadly uvedena až roku 1991, nejprve v Bratislavě a pak v pražském Činoherním klubu. A právě odtud se informace o Mumraji dostala do Maďarska, kde vzniklo několik inscenací v nově pořízeném, moderním maďarském překladu. Roku 1995 se segedínské zpracování stalo inspirací pro televizní inscenaci Maďarské televize (MTV 1). Roku 2001 hru natočila pod názvem Chaos jako televizní inscenaci i Slovenská televize v režii Milana Lasici. Mumraj se občas objeví v divadle i v současné době, především na amatérských scénách. Roku 2009 byl uveden v pražském Divadle na Vinohradech, roku 2017 se k němu vrátil Činoherní klub. Podle jiné hypotézy znovuobjevil český překlad Mumraje již koncem 50. nebo začátkem 60. let 20. století Alfréd Radok.
|