Nejvyšší stolník nebo také nejvyšší truksas, zpočátku jen stolník (latinsky dapifer) patřil k dvorským úřadům (dignitates), které původně měly zabezpečovat hospodářství a chod domácnosti i dvora panovníka. Dalšími dvorskými úřady byl komorník (camerarius), správce knížecích stájí – maršálek (marschalcus, agazo), číšník (dapifer) a mečník (ensifer). V českém knížectví se stolník připomíná od poloviny 12. století (1146–1148) za vlády Vladislava II. (vládl 1140–1172, králem od roku 1158).
Property | Value |
prop-cs:editoři
| |
prop-cs:isbn
| |
prop-cs:jméno
|
- František
- Jan
- Antonín
- Zdeňka
|
prop-cs:kapitola
|
- Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků
|
prop-cs:místo
| |
prop-cs:odkazNaAutora
|
- Antonín Boček
- František Palacký
- Jan Janák
- František Čapka
- Zdeňka Hledíková
|
prop-cs:početStran
|
- 434 (xsd:integer)
- 570 (xsd:integer)
|
prop-cs:příjmení
|
- Palacký
- Boček
- Dobeš
- Čapka
- Janák
- Hledíková
|
prop-cs:rok
|
- 1850 (xsd:integer)
- 1941 (xsd:integer)
- 1998 (xsd:integer)
- 2005 (xsd:integer)
|
prop-cs:strany
|
- 35 (xsd:integer)
- 321 (xsd:integer)
- 330 (xsd:integer)
|
prop-cs:titul
|
- Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost
- Přehled Knížat a Markrabat i jiných nejvyšších důstojníků zemských v markrabství moravském
- Dílo Františka Palackého I
- Slovník českých a světových dějin
|
prop-cs:url
| |
prop-cs:vydavatel
|
- Nakladatelství Lidové noviny
- Jednota národní s. Cyrilla a Methuda
- Akademické nakladatelství CERM, s. r. o.
|
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
dbpedia-owl:abstract
|
- Nejvyšší stolník nebo také nejvyšší truksas, zpočátku jen stolník (latinsky dapifer) patřil k dvorským úřadům (dignitates), které původně měly zabezpečovat hospodářství a chod domácnosti i dvora panovníka. Dalšími dvorskými úřady byl komorník (camerarius), správce knížecích stájí – maršálek (marschalcus, agazo), číšník (dapifer) a mečník (ensifer). V českém knížectví se stolník připomíná od poloviny 12. století (1146–1148) za vlády Vladislava II. (vládl 1140–1172, králem od roku 1158). Původně šlo o dozor nad dvorskou kuchyní, zásobami potravin a o přímou (čestnou) obsluhu knížete (krále) u stolu, později šlo o čestnou hodnost dvorského ceremoniálu. U dvorských úřadů se projevovala tendence k dědičnosti, stolník byl od 14. století do roku 1663 dědičný v rodě Zajíců z Hazmburka, od roku 1723 Colloredů na Opočně, posléze knížat Colloredo-Mannsfeldů. Po Bílé hoře, pakliže král sídlil v Čechách, byly obvykle úřady královského českého dvora vykonávány už jen při korunovacích.Nejvyššímu stolníkovi byl podřízen podstolník (také zvaný podstolí) neboli podtruchsas (subdapifer).Rovněž na královnině dvoře figuroval stolník a podstolník.Ve Svaté říši římské měl hodnost arcistolníka (arcitruchsase, německy Erz-Truchses, latinsky archidapifer) falckrabě rýnský, od roku 1623 vévoda bavorský.
|
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
| |
dbpedia-owl:wikiPageID
| |
dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- stolník
- nejvyšší stolník
- Nejvyšší stolník
- nejvyššího dědičného stolníka
|
dcterms:subject
| |
rdfs:comment
|
- Nejvyšší stolník nebo také nejvyšší truksas, zpočátku jen stolník (latinsky dapifer) patřil k dvorským úřadům (dignitates), které původně měly zabezpečovat hospodářství a chod domácnosti i dvora panovníka. Dalšími dvorskými úřady byl komorník (camerarius), správce knížecích stájí – maršálek (marschalcus, agazo), číšník (dapifer) a mečník (ensifer). V českém knížectví se stolník připomíná od poloviny 12. století (1146–1148) za vlády Vladislava II. (vládl 1140–1172, králem od roku 1158).
|
rdfs:label
| |
prov:wasDerivedFrom
| |
foaf:isPrimaryTopicOf
| |
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects
of | |
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
is foaf:primaryTopic
of | |