| dbpedia-owl:abstract
|
- Náměstí Bohumila Hrabala se nachází Praze-Libni v městské části Praha 8. Je pojmenováno podle spisovatele Bohumila Hrabala, který bydlel v dnes již neexistujícím domě v ulici Na hrázi, v místech dnešního „náměstí“, kde napsal řadu knih.Prostranství vzniklo vybouráním kosodélníkového bloku stávající domovní zástavby při stavbě linky metra B, která byla přes Palmovku na Českomoravskou prodloužena 22. listopadu 1990. Jedná se v podstatě jen o areál autobusového terminálu na stropě vestibulu a technologických prostor stanice metra Palmovka, obklopené ulicemi Na Žertvách, Ronkova, Na hrázi a Ludmilina, k nimž jsou také přiřazeny adresy domů v okolí náměstí. Autobusové stanoviště meziměstské dopravy bylo opuštěno po prodloužení metra na Černý Most a změněno v parkoviště, další městské linky byly zkráceny ke stanici Letňany, takže z původně frekventovaného dopravního terminálu se stalo předimenzované zanedbané místo. Stěna objektu stanice metra směrem do ulice Na hrázi nese název Hrabalova zeď. Na druhé straně, směrem k ulici Na Žertvách, se v linii někdejší Rakouské severozápadní dráhy nachází mírný val.Název „náměstí Bohumila Hrabala“ dostalo prostranství v roce 1999, tedy druhý rok po spisovatelově úmrtí.Pojmenování náměstí si vysnil sám spisovatel: „Vladimír to byl, který mne naučil nelitovat všeho toho, co se právě bourá, co odchází, naopak Vladimír mne vodil nejraději tam, kde buldozery drtily staré stěny baráčků a celých bloků. Vladimír to byl, kdo mne naučil milovat všechny ty devastace a demolice. S rozkoší i dnes postávám v Libni a dívám se, jak odchází všechno to staré a zteřelé, i dnes rád zajdu na svůj dvorek Na hrázi 24. Dvorek je zarostlý, moje okna jsou rozbitá, když nahlédnu tam, kde jsem byl šťasten celé čvrtstoletí, s uspokojením zjistím, že podlaha je zteřelá, stěny mokré a sesuté, že už tady nikdo nebydlí a ani bydlet nemůže. Vycházím z veřejí mého bývalého bytu, otevírám dveře prádelny, jsou tam pořád necky, ve kterých jsme se koupávali. Zmizela dlouhá dílna s maličko šikmou střechou, na kterou jsem vynášel židli, jíž jsem přiřízl nohy tak, abych na ni mohl dát psací mašinu Perkeo a ve slunci psát ty moje texty. (…) Vycházím na ulici a tam, kam na Hráz ústila ulice Bratrská, bývalo malounké náměstíčko, o kterém jsem říkal Vladimírovi se smíchem, až budu slavný, tak tady bude náměstí Bohumila Hrabala. Ale dnes tady pracuje buldozer a s velikou chutí pustoší domečky, dílničky, teď padá i maličký domek s okénky na to moje náměstíčko a já jsem šťasten, že jsem u toho, že tohle vidím, že mohu vejít do srdce toho zbořeniště, které nikdo nehlídá, a s jistou perverzitou mohu vychutnávat okamžik sladké apokalypsy pádu staré Libně, ke které mám vzpomínkou klíč ke kráse, jíž jsem žil a budu žít až do té doby, než budu zasypán časem tak, jak byl zasypán židovský hřbitov a ta střecha dílny, na které jsem ve slunci psával ty moje texty.“V letech 2006 a 2007 se objevil záměr zástavby prostranství komerční budovou One Galerie – Palmovka Residence.
|
