Operace Vojevůdce Rumjancev (též Bělgorodsko-charkovská operace) byla vojenská ofenzíva Rudé armády, jejíž závěrečná fáze se nazývá Čtvrtá bitva o Charkov. Byla pojmenována po ruském vojevůdci z 18. století Pjotru Rumjancevovi.Ještě při probíhající Kurské bitvě zaútočila Rudá armáda 12. července 1943 na severu kurského výběžku na německá vojska a postupovala na Orel a Brjansk. Tato vojenská ofenzíva byla nazvána Operace Kutuzov. Na jihu kurského oblouku byla situace odlišná.
| Property | Value |
|---|
| prop-cs:konflikt
| |
| prop-cs:místo
|
- poblíž Charkova, Ukrajina, SSSR
|
| prop-cs:popisek
|
- Útok tanků T-34 během operace
|
| prop-cs:strana
|
- Sovětský svaz
- Velkoněmecká říše
|
| prop-cs:střetnutí
|
- Operace Vojevůdce Rumjancev
|
| prop-cs:síla
|
- 2418 (xsd:integer)
- 13633 (xsd:integer)
- 200000 (xsd:integer)
- 1144000 (xsd:integer)
|
| prop-cs:trvání
| |
| prop-cs:velitel
|
- Erich von Manstein
- Georgij Žukov
|
| prop-cs:výsledek
| |
| prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
| prop-cs:ztráty
|
- 240 (xsd:integer)
- 423 (xsd:integer)
- 1864 (xsd:integer)
- 71611 (xsd:integer)
- 183955 (xsd:integer)
- minimálně 10 000 padlých nebo pohřešovaných, 20 000 raněných
- neznámo děl
|
| dbpedia-owl:abstract
|
- Operace Vojevůdce Rumjancev (též Bělgorodsko-charkovská operace) byla vojenská ofenzíva Rudé armády, jejíž závěrečná fáze se nazývá Čtvrtá bitva o Charkov. Byla pojmenována po ruském vojevůdci z 18. století Pjotru Rumjancevovi.Ještě při probíhající Kurské bitvě zaútočila Rudá armáda 12. července 1943 na severu kurského výběžku na německá vojska a postupovala na Orel a Brjansk. Tato vojenská ofenzíva byla nazvána Operace Kutuzov. Na jihu kurského oblouku byla situace odlišná. Sovětská vojska sice zatlačila Němce od Prochorovky zpět, ale vzhledem k tomu, že zde měla prořídlé stavy zejména tankových vojsk, dále nepostupovala. Sovětům se však vojska v tomto úseku podařilo obnovit a doplnit již během měsíce července, a tak 3. srpna 1943 došlo k zahájení "Operace Vojevůdce Rumjancev."Během prvního srpnového týdne probíhaly těžké boje, 5. srpna byl osvobozen Bělgorod, avšak Rudé armádě se nepodařilo prolomit nepřátelskou obranu takovým způsobem, aby došlo k zhroucení fronty. Německá tanková vojska se snažila manévrovým bojem zastavit sovětské tanky, ale sovětští tankoví velitelé se již od Němců naučili manévrovat s podobnou dovedností. Sovětům se podařilo uskutečnit vlom do německé obrany až 9. srpna. Sovětská útočná vojska byla rozdělena na dva směry - Voroněžský front se věnoval západnímu německému uskupení, Stepní front postupoval na Charkov. Němci se ve dnech 11. a 12. srpna snažili Rudou armádu postupující na Charkov zastavit, podnikali protiútoky, ale Sověti vrhli do útoku zálohy. Boje v prostoru Bogoduchova se protáhly až do 17. srpna. Další těžké boje se rozhořely u Achtyrky. 17. srpna byl zastaven postup Sovětů na Charkov, kteří stáli již před branami města. Rudá armáda však začala Charkov obkličovat a 22. srpna byl vydán rozkaz město opustit. V noci na 23. srpna byl zahájen ústup německých vojsk spojený s taktikou spálené země. Rudá armáda Charkov osvobodila 23. srpna, čímž tato vojenská operace skončila.Po této bitvě ztratilo nacistické Německo velmi důležitý opěrný a komunikační bod a situace jeho vojsk na levobřežní Ukrajině se stala problematickou. Navíc prakticky již od 24. srpna začaly další útoky Rudé armády nejprve v oblasti řeky Mius, postupně i na dalších úsecích fronty. Začal tzv. "běh k Dněpru" při kterém se německá vojska stahovala na západ do dalších obranných linií, ale vzhledem k pronásledování sovětskými vojsky se nedokázala nikde zachytit. Nakonec se Němci byli nuceni stáhnout až za řeku Dněpr na obrannou linii Panther-Wotan.
|
| dbpedia-owl:casualties
|
- 0 (xsd:integer)
- 240 (xsd:integer)
- 423 (xsd:integer)
- 1864 (xsd:integer)
- 71611 (xsd:integer)
- 183955 (xsd:integer)
|
| dbpedia-owl:combatant
|
- Sovětský svaz
- Velkoněmecká říše
|
| dbpedia-owl:commander
| |
| dbpedia-owl:conflict
| |
| dbpedia-owl:place
| |
| dbpedia-owl:result
| |
| dbpedia-owl:strength
|
- 1 144 000 vojáků
- 13 633 děl a raketometů
- 2 418 tanků
- 200 000 vojáků; 237 tanků a útočných děl na počátku
|
| dbpedia-owl:thumbnail
| |
| dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
| |
| dbpedia-owl:wikiPageID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
| dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
| dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- Operace Vojevůdce Rumjancev
- Čtvrtá bitva o Charkov
- operaci Vojevůdce Rumcajev
|
| dcterms:subject
| |
| rdf:type
| |
| rdfs:comment
|
- Operace Vojevůdce Rumjancev (též Bělgorodsko-charkovská operace) byla vojenská ofenzíva Rudé armády, jejíž závěrečná fáze se nazývá Čtvrtá bitva o Charkov. Byla pojmenována po ruském vojevůdci z 18. století Pjotru Rumjancevovi.Ještě při probíhající Kurské bitvě zaútočila Rudá armáda 12. července 1943 na severu kurského výběžku na německá vojska a postupovala na Orel a Brjansk. Tato vojenská ofenzíva byla nazvána Operace Kutuzov. Na jihu kurského oblouku byla situace odlišná.
|
| rdfs:label
|
- Operace Vojevůdce Rumjancev
|
| prov:wasDerivedFrom
| |
| foaf:depiction
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| is dbpedia-owl:wikiPageDisambiguates
of | |
| is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
| is foaf:primaryTopic
of | |
