| dbpedia-owl:abstract
|
- Operační, vnitřní neboli hlavní paměť počítače (anglicky main memory, internal memory, primary storage) je paměť umožňující čtení i zápis používaná pro dočasné uložení zpracovávaných dat a spuštěných programů.Přístup k operační paměti je mnohem rychlejší než k vnější paměti; procesor pomocí adresy přímo vybírá požadovanou buňku operační paměti. Paměť je s procesorem spojena pomocí rychlé sběrnice; pro další urychlení se mezi procesor a operační paměť vkládá rychlá vyrovnávací paměť typu cache, která mívá 2 až 3 úrovně.V současných počítačích je operační paměť realizována jako polovodičová paměť typu RAM, která je volatilní (ztrácí informaci při odpojení napájení) a kvůli nižší ceně obvykle dynamická (obsah paměti je třeba občerstvovat pravidelným čtením všech řádků).Operační paměť je nepostradatelný fyzický prostředek, který je spravován jednou z hlavních části operačního systému. Uchovává nejen kód programů, respektive procesů spolu s mezivýsledky a výsledky jejich činnosti, ale i stav dalších prostředků a základní datové struktury jádra.Fyzický adresový prostor (FAP) paměti se jeví jako souvislý prostor paměťových míst (buněk) určité velikosti (typicky 1, 2, 4 nebo 8 bytů). Tyto buňky jsou pak lineárně adresovány adresami pevné délky. Velikost tohoto prostoru je omezena buď kapacitou a počtem paměťových modulů nebo velikostí adresy (adresa o velikosti n bitů umožňuje adresovat 2n paměťových míst).Moderní procesory obvykle používají různé metody překladu adres a virtualizace paměti, takže každý proces může adresovat vlastní logický adresový prostor nebo několik adresových prostorů.
|
