Palác Heidžó (japonsky: 平城宮, Heidžókjú nebo Heizeikjú) ve městě Nara v prefektuře Nara byl japonským císařským sídlem během období Nara (710-784 n.l.).

PropertyValue
prop-cs:id
  • 870 (xsd:integer)
prop-cs:kritérium
  • ii, iii, iv, vi
prop-cs:název
  • Památky na starobylou Naru
  • Palác Heidžó
prop-cs:oblast
prop-cs:popisek
  • Zahrada Tóin
prop-cs:rok
  • 1998 (xsd:integer)
prop-cs:smluvníStát
  • Japonsko
prop-cs:typ
  • kulturní dědictví
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
prop-cs:zeměpisnáŠířka
  • vypnuto
dbpedia-owl:abstract
  • Palác Heidžó (japonsky: 平城宮, Heidžókjú nebo Heizeikjú) ve městě Nara v prefektuře Nara byl japonským císařským sídlem během období Nara (710-784 n.l.). Zbytky paláce byly v roce 1998, spolu s několika dalšími památkami v Naře, zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO pod společným označením Památky na starobylou Naru.Poté co bylo hlavní město přeloženo z Fudžiwara-kjó do Heidžó-kjó (tj.„Hlavní město Heidžó“, také zvané Nanto (南都, Jižní hlavní město) a později známé jako Nara) v roce 707, vedly se dlouhé diskuze o tom, kde by měl stát nový Císařský palác. Až v roce 745 bylo vybráno vhodné místo.Město i palác byly plánovány po vzoru Chang-an (dnešní Si-an), hlavního města Číny během dynastie Tchang, tedy tehdejšího protějšku Nary. Město Chang'an bylo, stejně jako mnoho starobylých východoasijských měst, postaveno podle složitého systému představ a zákonů geomantie. To předurčilo rozvržení sítě ulic stejně jako potřebu umístit ochranné svatyně a chrámy na určitých místech města.V souladu s tímto systémem byl Císařský palác postaven na severním konci ulice Suzaku, hlavní tepny města vedoucí ze severu na jih přes střed města. Ulice končila u Suzaku-mon (brána Suzaku) a palácové budovy byly postaveny kolem této brány. Mezi nejdůležitější části paláce patřily Daigoku-den, kde se vyřizovaly vládní záležitosti, Čódó-in, kde se konaly formální ceremonie, Dairi, císařova rezidence a úřady administrativy. Základy a stopy po těchto budovách jsou i dnes jasně viditelné.Když bylo hlavní město přesunuto do Heian-kjó (dnes Kjóto), Císařský palác v Naře byl jednoduše opuštěn. V následujících stoletích počasí a „zub času“ pomalu nahlodávaly opuštěné budovy, až na konci 12. století (období Kamakura) zbyly pouze základy a podzemní část. Pouze části, které ležely pod zemí byly znovuobjeveny moderními archeology. Místo je stále oficiálně majetkem císaře, a proto zde nemohou být postaveny žádné nové stavby bez povolení císařského dvora. V roce 1955 začal archeologický průzkum a snahy o zrestaurování části paláce. V roce 1998 byla veřejnosti zpřístupněna obnovená brána Suzaku-mon a zahrada Tó-in.Roku 1959 Narská národní kulturní organizace rozhodla, že se na místě bývalého paláce nebude stavět. Výjimky byly vydány pouze pro archeologický průzkum, restaurační práce a výstavbu železniční trati, která zasahuje na okraj palácových pozemků.
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 47209 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 3460 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 30 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 16544567 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • palác Heidžó
  • Heidžó
  • Palác Heidžó
  • paláce Heidžó
dcterms:subject
rdf:type
rdfs:comment
  • Palác Heidžó (japonsky: 平城宮, Heidžókjú nebo Heizeikjú) ve městě Nara v prefektuře Nara byl japonským císařským sídlem během období Nara (710-784 n.l.).
rdfs:label
  • Palác Heidžó
prov:wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of