Ploché rozložení paměti nebo lineární rozložení paměti se vztahuje k adresování paměti v nižších programovacích jazycích, kde procesor může na přímo (a lineárně/sekvenčně) adresovat veškerou dostupnou paměť, aniž by se musel řídit nějakým druhem segmentace paměti nebo stránkovacími schématy.Správa paměti a překlad logických adres na fyzické může stále být implementována nad plochým rozložením paměti s cílem usnadnit fungování operačního systému, ochrany paměti, multitaskingu nebo zvýšit kapacitu paměti nad rámec limitů procesorového fyzického adresního prostoru, ale hlavním cílem plochého rozložení paměti je, že celý adresovatelný prostor je lineární, sekvenční a spojitý počínaje adresou nula až po MaxBytes-1.Správa paměti je proto volitelná: není nezbytná, ani není určena architekturou CPU:V jednoúlohových operačních systémech, nebo jednoúčelových vestavěných systémech, kde rozšířená správa paměti není potřebná, je ploché rozložení paměti tím nejvhodnějším modelem.
Property | Value |
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
dbpedia-owl:abstract
|
- Ploché rozložení paměti nebo lineární rozložení paměti se vztahuje k adresování paměti v nižších programovacích jazycích, kde procesor může na přímo (a lineárně/sekvenčně) adresovat veškerou dostupnou paměť, aniž by se musel řídit nějakým druhem segmentace paměti nebo stránkovacími schématy.Správa paměti a překlad logických adres na fyzické může stále být implementována nad plochým rozložením paměti s cílem usnadnit fungování operačního systému, ochrany paměti, multitaskingu nebo zvýšit kapacitu paměti nad rámec limitů procesorového fyzického adresního prostoru, ale hlavním cílem plochého rozložení paměti je, že celý adresovatelný prostor je lineární, sekvenční a spojitý počínaje adresou nula až po MaxBytes-1.Správa paměti je proto volitelná: není nezbytná, ani není určena architekturou CPU:V jednoúlohových operačních systémech, nebo jednoúčelových vestavěných systémech, kde rozšířená správa paměti není potřebná, je ploché rozložení paměti tím nejvhodnějším modelem. Poskytuje programátorovi nejjednodušší rozhraní pro přímý přístup k celému adresnímu prostoru a minimalizuje tak složitost návrhu aplikace.V počítačových systémech pro obecné použití, které vyžadují multitasking a dynamickou alokaci a ochranu paměti, musí být ploché rozložení paměti rozšířeno o správu paměti, která je obvykle implementována kombinací hardwarových komponent (uvnitř nebo vně CPU) a softwarových součástí operačních systémů. Nicméně ploché rozložení paměti (na fyzické úrovni adresace) poskytuje nejlepší flexibilitu pro implementaci rozšířené správy paměti.Převážná většina architektur procesorů používá ploché rozložení paměti, včetně většiny prvních 8bitových procesorů, série Motoroly 68000 a dalších. Původní procesor Intel 8086 (první 16bitový procesor od Intelu) byl výjimkou, neboť implementoval segmentové rozložení paměti, protože poskytovalo jednoduchou formu správy paměti s rozšiřitelnými hranicemi jednotlivých segmentů pro starší operační systémy, jako například DOS, a umožňovalo využití širšího adresního prostoru, než jaký by byl možný adresovat s 16bitovým procesorem.
|
dbpedia-owl:wikiPageID
| |
dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
| |
dcterms:subject
| |
rdfs:comment
|
- Ploché rozložení paměti nebo lineární rozložení paměti se vztahuje k adresování paměti v nižších programovacích jazycích, kde procesor může na přímo (a lineárně/sekvenčně) adresovat veškerou dostupnou paměť, aniž by se musel řídit nějakým druhem segmentace paměti nebo stránkovacími schématy.Správa paměti a překlad logických adres na fyzické může stále být implementována nad plochým rozložením paměti s cílem usnadnit fungování operačního systému, ochrany paměti, multitaskingu nebo zvýšit kapacitu paměti nad rámec limitů procesorového fyzického adresního prostoru, ale hlavním cílem plochého rozložení paměti je, že celý adresovatelný prostor je lineární, sekvenční a spojitý počínaje adresou nula až po MaxBytes-1.Správa paměti je proto volitelná: není nezbytná, ani není určena architekturou CPU:V jednoúlohových operačních systémech, nebo jednoúčelových vestavěných systémech, kde rozšířená správa paměti není potřebná, je ploché rozložení paměti tím nejvhodnějším modelem.
|
rdfs:label
| |
prov:wasDerivedFrom
| |
foaf:isPrimaryTopicOf
| |
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
is foaf:primaryTopic
of | |