dbpedia-owl:abstract
|
- V matematice a logice se pojmem predikátová logika označuje formální odvozovací systém používaný k popisu matematických teorií a vět.Predikátová logika je rozšířením výrokové logiky. Na rozdíl od výrokové logiky má bohatší vyjadřovací schopnost. Predikátová logika si všímá struktury vět. V každé větě rozlišuje individua o kterých se něco predikuje. Predikát je chápán jako vlastnost nebo vztah.Vztahy výrokové logiky platí i v rámci predikátové logiky. Do výrokové logiky přidává kvantifikátory a vztah predikát - individuum. Individuum je prvek z nějaké množiny (univerza) a predikát je relace na této množině.Existuje mnoho druhů predikátové logiky. Predikátová logika prvního řádu obsahuje pouze jeden druh proměnných pro individua. Mohou jimi být přirozená čísla, množiny, prvky, atd.. Jako zvláštní případ logiky prvního řádu existuje také predikátová logika prvního řádu s více druhy proměnných pro individua, jimiž jsou body, přímky, roviny atd.Dále existuje predikátová logika druhého řádu, která má dva druhy proměnných. Jedny pro pro individua a proměnné pro množiny individuí, predikáty a funkce.Predikátová logika prvního řádu má dokazovací systémy, které jsou korektní a zároveň úplné. Pro logiky vyšších řádů to neplatí. Korektností se rozumí, že každá formule dokazatelná z axiomů (předpokladů) je tautologií. Úplností se rozumí, že každá tautologie je dokazatelná z axiomů.Predikátová logika je také bezesporná z čehož plyne její obecná nerozhodnutelnost.
|