| dbpedia-owl:abstract
|
- Protipovodňová ochrana Prahy se ukázala být nutnosti již po povodních na Moravě v roce 1997, dalším impulsem byla povodeň v roce 2002, kdy Vltava zaplavila podstatnou část pražského metra a rozsáhlá území, například téměř celý Karlín. V následujících letech se stal systém protipovodňové ochrany, na němž se začínalo pracovat už po roce 1997, ještě významnější prioritou. Výstavba zásadních částí probíhala od roku 1999 v osmi etapách a mnoha podetapách, zejména v letech 2004–2008. Nejprve probíhala výstavba v centrální části města, po skončení koncepční diskuse i v některých okrajovějších částech. O některých územích bylo rozhodnuto, že je neefektivní je před zatopením Vltavou nebo Berounkou chránit.Celkové náklady byly odhadovány na tři a čtvrt miliardy Kč - pro srovnání, jen obnova metra zatopeného v roce 2002 stála asi 7 miliard. V roce 2014 jsou celkové náklady odhadovány na 4,3 mld. Kč a ke konci roku 2012 bylo proinvestováno 3,9 mld. Kč. První etapy financovalo přímo město Praha, pro zbývající části se město snažilo získat podporu ze státního rozpočtu i příslušných evropských fondů. V srpnu 2007 dostala Praha státní dotaci 0,6 miliardy Kč na dokončení opatření.
|
| rdfs:comment
|
- Protipovodňová ochrana Prahy se ukázala být nutnosti již po povodních na Moravě v roce 1997, dalším impulsem byla povodeň v roce 2002, kdy Vltava zaplavila podstatnou část pražského metra a rozsáhlá území, například téměř celý Karlín. V následujících letech se stal systém protipovodňové ochrany, na němž se začínalo pracovat už po roce 1997, ještě významnější prioritou. Výstavba zásadních částí probíhala od roku 1999 v osmi etapách a mnoha podetapách, zejména v letech 2004–2008.
|
