Pád Konstantinopole do rukou Osmanských Turků, v nějž vyústilo obležení z roku 1453 (trvalo od 2. dubna do 29. května), představuje definitivní zánik Byzantské říše a okamžik, kdy se Osmanská říše stala v Evropě velmocí ovládající Balkán a východní Středomoří. Bitva byla poměrně jednostrannou záležitostí.
Property | Value |
prop-cs:isbn
|
- 80 (xsd:integer)
- 978 (xsd:integer)
|
prop-cs:jméno
| |
prop-cs:konflikt
| |
prop-cs:místo
| |
prop-cs:obrázek
| |
prop-cs:odkazNaAutora
|
- David Nicolle
- Steven Runciman
|
prop-cs:popisek
|
- Francouzská miniatura z 15. století
|
prop-cs:početStran
|
- 96 (xsd:integer)
- 223 (xsd:integer)
|
prop-cs:příjmení
| |
prop-cs:rok
|
- 2003 (xsd:integer)
- 2009 (xsd:integer)
|
prop-cs:strana
|
- 16 (xsd:integer)
- 18 (xsd:integer)
- 22 (xsd:integer)
|
prop-cs:stránka
| |
prop-cs:střetnutí
|
- Dobytí Konstantinopole Osmanskými Turky
|
prop-cs:síla
|
- 16 (xsd:integer)
- 18 (xsd:integer)
- 22 (xsd:integer)
- 26 (xsd:integer)
- 70 (xsd:integer)
- 90 (xsd:integer)
- 2000 (xsd:integer)
- 5000 (xsd:integer)
- 100000 (xsd:integer)
- 200000 (xsd:integer)
- dle posledních výzkumů a
- dobové odhady:
- mužů neznámého počtu
- od kardinála Isidora,
- osmanských archivů:
- původem z Janova či Benátek,
|
prop-cs:tento
|
- dobytí Konstantinopole Turky v roce 1453
|
prop-cs:titul
|
- Pád Cařihradu
- Konstantinopol 1453 : konec byzantské říše
|
prop-cs:trvání
| |
prop-cs:velitel
|
- 16 (xsd:integer)
- 18 (xsd:integer)
- 22 (xsd:integer)
|
prop-cs:vydavatel
| |
prop-cs:výsledek
| |
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
prop-cs:ztráty
|
- 4000 (xsd:integer)
- 30000 (xsd:integer)
- přesný počet neznámý
- značné ztráty,
|
dbpedia-owl:abstract
|
- Pád Konstantinopole do rukou Osmanských Turků, v nějž vyústilo obležení z roku 1453 (trvalo od 2. dubna do 29. května), představuje definitivní zánik Byzantské říše a okamžik, kdy se Osmanská říše stala v Evropě velmocí ovládající Balkán a východní Středomoří. Bitva byla poměrně jednostrannou záležitostí. Byzantská říše byla v této době již jen tragickým zbytkem kdysi mocného impéria a byzantský císař, který ovládal pouze bezprostřední okolí svého města, byl před ní de facto vazalem tureckého sultána. Hlavní příčinou (nebo spíš záminkou) ukončení příměří mezi Osmany a Byzancí a finálního útoku Turků na město, byl osmanský princ Orhan Çelebi sídlící tou dobou v Byzanci. Sultán Murad II. posílal každoročně 3 000 zlatých do Byzance pro vydržování svého panství v okolí Strumy, kterou ale fakticky spravoval Orhan. V roce 1440 byl Orhan jediným následníkem na osmanský trůn, avšak v roce 1451 po smrti Murada nastoupil na trůn místo něj Muradův syn Mehmed II. Když se pak byzantský císař Konstantin XI. připomněl dopisem Mehmedovi, že má pokračovat v placení příslušné sumy s tím, že Orhan jedním z dalších uchazečů o jeho trůn, Mehmed to pojal jako záminku k útoku na Konstantinopol.V srpnu 1452 dokončili Turci výstavbu Rumelijské pevnosti, a to i přesto, že se ji Byzantinci pokoušeli několikrát sabotovat, či minimálně zdržet. Nová pevnost na dohled od Zlatého rohu byla jasným symbolem neodvratnosti ofenzívy a obléhání. Císař proto nařídil zavřít brány a připravit se na úder. Konstantin XI. si byl vědom závažnosti situace a hlavně faktu, že se již sama Byzanc, tvořící v podstatě jen samotná Konstantinopol a několik velmi vzdálených malých držav, sama neubrání. Císař se proto marně dožadoval pomoci ostatních křesťanských panovníků a nepomohlo mu, ani že přistoupil na formální obnovení jednoty pravoslaví s Římem (tzv. Florenskou unii). Tvrdil, že jako v dobách silné Byzance, kdy se podařilo Araby zatlačit s pomocí křížových výprav, by nyní podobná akce dokázala zastavit mnohem agresivnější Turky. Celkem připlulo z italských středomořských států jen několik galér a oddíl žoldnéřů pod vedením slavného janovského kapitána Giustinianiho. Giustinianiho 700 mužů představovalo velice cennou pomoc, ale sami o sobě nemohli stačit. Také Orhan se dobrovolně účastnil obrany města, spolu s tureckými přeběhlíky. Nechal postavit další hradby okolo moře; ty však turci také zbourali, když pronikli do města.Vzhledem k naprosto nedostatečnému počtu obránců vzdorovala Konstantinopol poměrně dlouho, což svědčí jak o urputné obraně, tak o kvalitě konstantinopolského opevnění. Nakonec však Turci přece jen pronikli za hlavní hradby. Stalo se tak poté, co byl Giustiniani raněn a opustil své stanoviště na hradbách, což obránce silně demoralizovalo. Konstantin zahynul krátce po pádu hradeb za bojů uvnitř města a jeho smrt definitivně zlomila odpor byzantských vojáků, kteří tak přišli krátce po sobě o oba hlavní velitele. Giustinianiho odvezli jeho muži na poslední chvíli na jedné z galér, ale v červnu zemřel na následky zranění (patrně na sněť). Orhan se snažil utéct v převleku za řeckého mnicha, ale byl zajat a popraven.
|
dbpedia-owl:casualties
|
- 4000 (xsd:integer)
- 30000 (xsd:integer)
|
dbpedia-owl:combatant
|
- 16pxPapežský stát
- 16pxSrbský despotát
- 18px|okrajByzantská říše
- 22px|okrajBenátská republika
- 22px|okrajJanovská republika
- 22px|okrajOsmanská říše
- 22px|okrajSicilské království
- 22px|okrajosmanští dezertéři
|
dbpedia-owl:commander
| |
dbpedia-owl:conflict
| |
dbpedia-owl:place
| |
dbpedia-owl:result
| |
dbpedia-owl:strength
|
- * 70 děl (14 velkého
- * z toho 5 000–10 000janičářů
- 100 000–160 000 mužů
- 2 000 mužů
- 200 000–300 000
- 26 lodí,
- 5 000 Řeků,
- 70 lodí, 20 galér
- 90–126 lodí
- a 56 menšího kalibru)
- dle posledních výzkumů a
- dobové odhady:
- mužů neznámého počtu
- od kardinála Isidora,
- osmanských archivů:
- původem z Janova či Benátek,
- 16px1 500 jezdců
- 16pxcca 200 lučistníků
- 18px|okrajasi 7 000–12 000 mužů,
- 22px|okraj50 000–80 000 mužů
- 22px|okraj600 osmanských přeběhlíků,
- 22px|okrajcca 700 mužů,
- 22px|okrajcca 800 mužů,
- 22px|okrajněkolik málo lodí a
|
dbpedia-owl:thumbnail
| |
dbpedia-owl:wikiPageID
| |
dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- 1453
- Pád
- dobyl
- dobytí Konstantinopole
- dobyli Konstantinopol
- obléhání Konstantinopole
- pád Konstantinopole
- pádem Konstantinopole
- útoku na Konstantinopol
- Pád Konstantinopole
- dobyli Osmané Konstantinopol
- dobytím Konstantinopole
- dobývání Konstantinopole
- padla Konstantinopol
- dobytí města
- pádu Konstantinopole
- obléhání Konstantinopole v roce 1453
- dobyta
- Obléhání Konstantinopole (1453)
- obléhání v roce 1453
- pád města
- Pádem Konstantinopole
- padla
- padla do rukou osmanských Turků
- dobytím Istanbulu
- Konstantinopole Turky
- dobyl Konstantinopol
- dobytí Turky
- padla i Konstantinopol
- turecké dobytí města
- zaútočit na Konstantinopol
|
dcterms:subject
| |
rdf:type
| |
rdfs:comment
|
- Pád Konstantinopole do rukou Osmanských Turků, v nějž vyústilo obležení z roku 1453 (trvalo od 2. dubna do 29. května), představuje definitivní zánik Byzantské říše a okamžik, kdy se Osmanská říše stala v Evropě velmocí ovládající Balkán a východní Středomoří. Bitva byla poměrně jednostrannou záležitostí.
|
rdfs:label
| |
prov:wasDerivedFrom
| |
foaf:depiction
| |
foaf:isPrimaryTopicOf
| |
is dbpedia-owl:wikiPageDisambiguates
of | |
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects
of | |
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
is foaf:primaryTopic
of | |