Pět dnů v Milánu neboli pět dní milánských (italsky Cinque giornate di Milano) bylo úspěšné lidové povstání proti rakouské vládě v Milánu ve dnech 18.–22. března 1848. Šlo o jeden z prvních velkých projevů „jara národů“ na Apeninském poloostrově a povstáním začala první italská válka za nezávislost. Povstání bylo iniciováno sympatizanty italského sjednocení (risorgimento), mělo za cíl osvobodit Itálii od rakouského vlivu a v jeho čele stáli Gabrio Casati a Carlo Cattaneo.
| Property | Value |
|---|
| prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
| dbpedia-owl:abstract
|
- Pět dnů v Milánu neboli pět dní milánských (italsky Cinque giornate di Milano) bylo úspěšné lidové povstání proti rakouské vládě v Milánu ve dnech 18.–22. března 1848. Šlo o jeden z prvních velkých projevů „jara národů“ na Apeninském poloostrově a povstáním začala první italská válka za nezávislost. Povstání bylo iniciováno sympatizanty italského sjednocení (risorgimento), mělo za cíl osvobodit Itálii od rakouského vlivu a v jeho čele stáli Gabrio Casati a Carlo Cattaneo. Povstalcům se podařilo dočasně osvobodit Milán od Rakušanů a ustavit prozatímní vládu. Ta kapitulovala 5. srpna téhož roku, kdy se Rakušané do Milána vrátili.Protirakouské nálady se v Milánu začaly projevovat již od samého počátku roku 1848, kdy italské obyvatelstvo začalo bojkotovat loterii a tabákové výrobky, což tehdy byly rakouské státní monopoly. Již v lednu také došlo ke krvavému střetu mezi vojáky maršála Radeckého, který byl vojenským velitelem Milána, a demonstranty, při němž zahynulo pět lidí. Situaci se úřadům podařilo uklidnit, v březnu však lidový odpor vzplál znovu poté, co do Milána přišly zprávy o nepokojích ve Vídni a pádu kancléře Metternicha, k němuž došlo 13. března. Ve stejné době se začali Italové bouřit i v Království lombardsko-benátském.Italští obyvatelé Milána se 18. března vydali do ulic, stavěli barikády a snažili se získat posily z milánského venkova. I když bylo Radeckého vojsko dobře vybaveno, maršál se obával zůstat obležen ve městě, kde by povstalce mohli posílit další bojovníci přivolaní zvenčí, a proto 22. března večer odtáhl se svými vojáky a s rukojmími z města směrem ke „Quadrilateru“, pevnostnímu systému kolem Mantovy. Během bojů „pěti dnů v Milánu“ zahynulo 181 rakouských vojáků a více než 400 rebelujících Italů.
|
| dbpedia-owl:thumbnail
| |
| dbpedia-owl:wikiPageID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
| dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
| dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- povstání
- Pět dní Milána
- pět dní Milána
- Pět dnů milánských
- Pět dnů v Milánu
|
| dcterms:subject
| |
| rdfs:comment
|
- Pět dnů v Milánu neboli pět dní milánských (italsky Cinque giornate di Milano) bylo úspěšné lidové povstání proti rakouské vládě v Milánu ve dnech 18.–22. března 1848. Šlo o jeden z prvních velkých projevů „jara národů“ na Apeninském poloostrově a povstáním začala první italská válka za nezávislost. Povstání bylo iniciováno sympatizanty italského sjednocení (risorgimento), mělo za cíl osvobodit Itálii od rakouského vlivu a v jeho čele stáli Gabrio Casati a Carlo Cattaneo.
|
| rdfs:label
| |
| prov:wasDerivedFrom
| |
| foaf:depiction
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| is dbpedia-owl:wikiPageRedirects
of | |
| is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
| is foaf:primaryTopic
of | |
