Přijímač s přímým zesílením (angl. tuned radio frequency receiver) je radiopřijímač, který byl používán především v začátcích radiového vysílání. Na rozdíl od superhetu nepřevádí vstupní signál na pomocný mezifrekvenční kmitočet, ale zpracovává vysokofrekvenční signál přímo tak, jak jej přijal z antény.