dbpedia-owl:abstract
|
- Rakousko-uherská koruna (německy Österreichisch-ungarische Krone, maďarsky osztrák-magyar korona) byla měna Rakouska-Uherska od roku 1892 do rozpadu říše v roce 1918. Rakousko-Uhersko bylo tvořeno unií dvou států – Rakouska a Uherska, neoficiálně nazývaných Předlitavsko a Zalitavsko podle řeky Litava (něm. Leitha, maď. Lajta), která je přibližně oddělovala. Každý stát měl pro společnou měnu svůj vlastní oficiální název – v Rakousku Krone, v Uhersku korona. Rakousko-uherská koruna byla také oficiální měnou v Lichtenštejnsku (jako lichtenštejnská koruna) v letech 1898 až 1921. Jedna koruna se skládala ze 100 dílčích jednotek – haléřů. Jejich oficiální německý název byl Heller, maďarský filler.Do měnové reformy 2. srpna 1892 se používal jako měna zlatý (v Rakousku oficiálně gulden, v Uhersku forint, latinsky florin, v českých zemí zlatý, zlatka, zlatník). Koruna vycházela ze zlatého v poměru 1 zlatý = 2 koruny (z toho vyplývá dodnes lidové označení „pětka“ pro desetikorunu, užívané zejm. v Čechách, na Moravě a ve Slezsku velmi málo). V oběhu však zlatky a krejcary zůstaly ještě několik let.1. světová válka znamenala rozpad Rakouska-Uherska. Měny nově vzniklých nástupnických států se nazývaly také koruna – československá koruna, rakouská koruna, maďarská koruna a jugoslávská koruna (dnes už žádná z těchto měn neexistuje). Některá území Rakouska-Uherska připadla sousedním státům (Rumunsku, Polsku, Itálii, Ukrajině) a začaly se používat národní měny těchto států.Lichtenštejnsko od rozpadu Rakouska-Uherska do roku 1921 používalo jako svou měnu lichtenštejnskou korunu a rakouskou korunu, které měly stejnou hodnotu. Od roku 1921 je zákonným platidlem v Lichtenštejnsku švýcarský frank, kvůli nestabilitě rakouské koruny.
|