Rumunská revoluce měla nejnásilnější charakter ze všech protikomunistických převratů ve střední a východní Evropě v roce 1989. Počáteční odhady o tisících mrtvých se však ukázaly jako nadsazené a skutečný počet obětí se pohyboval okolo stovky. Samotný pád režimu byl uspíšený pokusem rumunské tajné služby Securitate vystěhovovat maďarského pastora Lászla Tökése v Temešváru.

PropertyValue
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Rumunská revoluce měla nejnásilnější charakter ze všech protikomunistických převratů ve střední a východní Evropě v roce 1989. Počáteční odhady o tisících mrtvých se však ukázaly jako nadsazené a skutečný počet obětí se pohyboval okolo stovky. Samotný pád režimu byl uspíšený pokusem rumunské tajné služby Securitate vystěhovovat maďarského pastora Lászla Tökése v Temešváru. Maďarská menšina byla za Ceausescova režimu utlačovaná, a právě pronásledování tohoto duchovního se stalo ohniskem vzpoury, která byla povzbuzena i vývojem za rumunsko-maďarskou hranicí.Rozhlasové stanice Hlas Ameriky společně se Svobodnou Evropou pak rozšířily přehnané zprávy o masakru a Ceausescu se vrátil z Íránu, aby potlačil protesty šířící se z Temešváru do Bukurešti. 21. prosince 1989 měl v úmyslu pronést na balkóně sídla stranického vedení projev, nicméně byl umlčen nepřátelským davem. Den na to uprchl po druhém neúspěšném pokusu promluvit k davům vrtulníkem ze stranického sídla. Od téhož dne ovládala opoziční Fronta národní spásy budovu televize a na stranu opozice se přidala i armáda, která začala bojovat proti ozbrojeným jednotkám Securitate.Manželé Ceausescovi byli dopadeni a na místě odsouzeni samozvaným vojenským tribunálem. Oba soudci shledali prezidentský pár vinným ze zločinů proti státu a 25. prosince roku 1989 byli oba v rychlosti popraveni. Jak soud, tak samotná poprava se natáčely pro televizi. Záběry však byly zveřejněny až o dva dny později. Poslední oddíly rumunské tajné služby bojující na straně prezidenta se vzdaly 27. prosince 1989.Fronta národní spásy se posléze přeměnila na vládnoucí radu a novým prezidentem jmenovala bývalého komunistu Iona Iliesca a název Rumunská lidová republika byl změněn na "Rumunsko". 3. ledna 1990 bylo znovu povoleno svobodné zakládání politických stran.
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 582520 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 7469 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 33 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 16546553 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • revoluce
  • revoluci
  • Rumunské revoluce
  • Rumunské revoluci
  • rumunské revoluce
  • Rumunská revoluce
  • rumunská revoluce
  • protikomunistické revoluce
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Rumunská revoluce měla nejnásilnější charakter ze všech protikomunistických převratů ve střední a východní Evropě v roce 1989. Počáteční odhady o tisících mrtvých se však ukázaly jako nadsazené a skutečný počet obětí se pohyboval okolo stovky. Samotný pád režimu byl uspíšený pokusem rumunské tajné služby Securitate vystěhovovat maďarského pastora Lászla Tökése v Temešváru.
rdfs:label
  • Rumunská revoluce
prov:wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of