| dbpedia-owl:abstract
|
- Seznam proboštů kroměřížské kapituly 1263 Arnoldus 1264–1267 Haydolphus; zároveň archidiakonem; zemřel 9. března 1267 okolo roku 1270 Albertus 1284–1287 Petrus; též proboštem vyšehradským Mikuláš I. (žil v roce 1334) 1337–1341 Ortivin 1341 Bedřich ze Sule; Dr. Dekretů, daroval své knihy Cisterciákům ve Vizovicích 1351–1353 Mikuláš II. 1368–1390 Albertus II.; předseda biskupské komory 1394–1418 Čeněk z Lipé 1420–1430 Petr z Račic (1430 se stal olomouckým kanovníkem) 1434–1448 Jan; byl též kanovníkem brněnským a nejvyšším písařem zemským 1474–1482 Ondřej z Jamnic; JUDr., kanovník olomoucký a brněnský 1499–1506 Tomáš kolem roku 1510 Bernard Zoubek ze Zdětína 1515 Václav 1559–1565 Vilém Prusinovský z Víckova; zároveň probošt v Brně a Litoměřicích, od r. 1565 biskup olomoucký 1565–1570 Florián Machonius; olomoucký kanovník 1570–1580 Martin Schmolcer; olomoucký arcijáhen 1580–1587 Ekard ze Schwoben; olomoucký kanovník a velehradský opat 1587–1591 Albert Kozubius (1591 se stal olomouckým a brněnským kanovníkem) 1591–1600 Zachariáš Seemüller (1600 nastoupil do Olomouce a byl správcem všech biskupských statků) 1600–1609 Benedikt Knauer ze Svitav proboštem od r. 1600, též olomoucký a brněnský kanovník. Zemřel 29. dubna 1609. 1608-1612 Jan Křtitel Civalli, i olomoucký světící biskup 1612–1624 Vavřinec Zwettler 1624–1626 Ondřej Orlík z Laziska 1626–1629 Jan Křtitel Spillmann; olomoucký kanovník 1629–1640 Jan Luthner; zároveň farářem v Hulíně a Těšňovicích 1640–1643/1645 Václav Mikuláš Humpolecký z Rybenska 1646–1654 Stanislav Vojtěchovský 1654–1674 Dominik Seraglia de Contis; později olomoucký kanovník 1674–1691 Jiří Bedřich Salburg; olomoucký arcijáhen 1691–1695 František Josef hrabě z Lichtensteinu; kanovník olomoucký a solnohradský 1695–1701 Jan Felix Želecký, svobodný pán z Počenic; pak olomoucký arcijáhen 1701–1729 Otto Honorius hrabě z Egkhu a Hungersbachu; odešel pak do Olomouce, kde byl scholastikem a světícím biskupem 1729–1760 Leopold Bedřich hrabě z Egkhu a Hungersbachu; Scholastik, kapitulní děkan, generální vikář a od r. 1758 olomoucký kníže biskup; podržel si proboštství až do své smrti v r. 1760; založil dva kanonikáty a dva nové vikáře. Je pohřben v kapli Panny Marie ve zdejším kolegiálním kostele u svatého Mořice. 1760–1761 Jeroným hrabě Colloredo-Waldsee; pak jmenován arcibiskupem Solnohradským 1766–1776 Antonín Theodor hrabě Colloredo-Waldsee 1783–1786 Alois hrabě Kolovrat-Krakovský; 1786 rezignoval na úřad, neboť nechtěl být zároveň farářem 1786–1795 Maria Waichard Trauttmansdorff; první farář, děkan a arcikněz, když byla ke kolegiátnímu kostelu přidělana duchovní správa; odešel do Olomouce, kde byl kapitulním děkanem a generálním vikářem. Zemřel v r. 1842. 1795–1805 František Josef hrabě Coreth; odešel do Olomouce jako kanovník 1805–1812 Antonín Butz z Rollsbergu; odešel do Olomouce, kde byl pak prelátem 1812–1813 Antonín hrabě Inzaghi; zemřel v Kroměříži 1814–1824 Jan Křtitel Peteani ze Steinbergu 1824–1827 Ludvík Rauber 1828–1833 Rudolf von Thyssebaert 1833–1838 Vilém Schneeburg; pak proboštem na dómě v Olomouci; za něho shořel v r. 1836 kostel sv. Mořice 1838–1843 Petr Mattencloit 1843–1849 Bedřich lantkrabě Fürstenberg 1849–1853 Vincenc Konopka; pak arcijáhnem na dómě v Olomouci 1853–1868 Jan Henniger z Ebergu; po něm proboštství neobsazeno, protože nebylo kanovníků olomouckých in herbis (čekatelů)-šlechticů. Po upravení otázky Olomoucké kapituly byl první nerezidenční kanovník proboštem kroměřížským. 1881–1889 Adam Potulicki; rodem Polák, přiučil se česky; úřadoval jako arcikněz, děkan a farář 1890–1893 Jan Weinlich (1831, Vorlička v Čechách – 24. 12. 1905, Olomouc); byl ceremoniářem, arciknězem v Mohelnici. Nerezidenční kanovník, jako probošt byl velmi oblíben. Odešel do Olomouce, kde byl generálním vikářem a proboštem, později světícím biskupem. 1895–1898 Josef Grimenstein; odešel do Olomouce; musel rezignovat a odstěhoval se do Villachu 1889–1899 Lev, svobodný pán Skrbenský z Hříště 1900–1905 Karel Hohenlohe-Langenburg; JUDr., odešel do Olomouce, kde náhle zemřel bez testamentu 1906–1908 Zikmund Václav Halka-Ledóchowski; pak sídelním kanovníkem v Olomouci; byl v Kroměříži velmi oblíben pro svou milou povahu i pro svou činnost. Byl činný v duchovní správě i ve spolkovém životě. Pro zásluhy ve spolkovém životě byl jmenován čestným členem Katolicko-politické jednoty v Kroměříži. 1908–1917 Antonín Cyril Stojan 1920–1932 František Valoušek; též senátorem čsl. republiky; zemřel na dvě léta trvající těžkou srdeční chorobu 14. 3. 1932, pohřben na Svatém Hostýně. 1934–1935 Eduard Kavan (13. 10. 1875, Vřesovice – 30. 7. 1935), pohřben na Svatém Hostýně 1936–1967 František Kutal (5.5.1882, Měrovice u Kojetína – 8.5.1967) v r. 1940 byl jmenován apoštolským protonotářem; pohřben za velké účasti věřících, zástupců kapitul a veřejných činitelů na hřbitově v Kroměříži. 1975–1991 Vojtěch Král; narozen 23.4.1902 v Opatovicích u Hranic, zemřel 1. 10. 1991 v kněžském domově v Moravci, pochován v rodišti 1997–2011 Josef Říha (jmenován 15.3.1997); narozen 29.9.1956 v Novém Jičíně; od r. 1982 kaplanem u sv. Mořice v Kroměříži, od r. 1990 farářem 2011 - dosud Josef Lambor (jmenován 1.7.2011); narozen 26.11.1955 ve Zlíně; zároveň je farářem u sv. Mořice v Kroměříži
|
