Tauhíd (arabsky توحيد, přepisováno také jako tawhíd) je v islámské teologii nauka o jedinosti Boží a je tak základem všech článků víry islámu. Centrálním prvkem tauhídu je striktní monoteismus – vyznání víry v jediného, nedělitelného a nezávislého Boha (oproti např. konceptu Svaté Trojice v křesťanství).
Property | Value |
prop-cs:isbn
| |
prop-cs:jméno
| |
prop-cs:místo
| |
prop-cs:početStran
| |
prop-cs:příjmení
| |
prop-cs:rok
| |
prop-cs:titul
|
- Základy tauhídu : islámský koncept Boha
|
prop-cs:vydavatel
| |
prop-cs:vydání
| |
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
dbpedia-owl:abstract
|
- Tauhíd (arabsky توحيد, přepisováno také jako tawhíd) je v islámské teologii nauka o jedinosti Boží a je tak základem všech článků víry islámu. Centrálním prvkem tauhídu je striktní monoteismus – vyznání víry v jediného, nedělitelného a nezávislého Boha (oproti např. konceptu Svaté Trojice v křesťanství). Slovně ho vyjadřuje první část šahády (Není božstva kromě Boha...).Podle víry muslimů nelze k jediné Boží podstatě nic přidružovat (tento přečin se nazývá širk).Islámská teologie dělí tauhíd na tři kategorie: Tauhíd ar-rubúbijja (doslovně „zachování jedinečnosti Pána světů“) – tvrzení, že Alláh je jediný, svrchovaný Pán světů, bez společníků Tauhíd al-asmá was-sifát (dosl. „zachování jedinečnosti Alláhových jmen a přívlastků“) - tvrzení, že vlastnosti Alláha jsou jedinečné a nic se jim nevyrovná Tauhíd al-'ibáda (dosl. „zachování jedinečnosti v uctívání Alláha“) – tvrzení, že Alláh je jediný ve svém právu na to, aby byl uctíván↑ PHILIPS, Abu Ameenah Bilaal. Základy Tauhídu (jedinečnosti Alláha): islámský koncept Boha (dostupné online). Praha: Muslimská obec v Praze, 2012. 147 s. ISBN 9788090437333. Kapitola 1, s. 15-16. (česky)
|
dbpedia-owl:wikiPageID
| |
dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- tauhíd
- tawhídu
- Tauhíd
- tauhídu
- Tauhídské
|
dcterms:subject
| |
rdfs:comment
|
- Tauhíd (arabsky توحيد, přepisováno také jako tawhíd) je v islámské teologii nauka o jedinosti Boží a je tak základem všech článků víry islámu. Centrálním prvkem tauhídu je striktní monoteismus – vyznání víry v jediného, nedělitelného a nezávislého Boha (oproti např. konceptu Svaté Trojice v křesťanství).
|
rdfs:label
| |
prov:wasDerivedFrom
| |
foaf:isPrimaryTopicOf
| |
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects
of | |
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
is foaf:primaryTopic
of | |