Trubýš pochybný (Praya dubia) je žahavec žijící v mořských hlubinách, v hloubce od 700 do 1000 metrů. Dosahuje délky 40–50 metrů, takže je v současnosti nejdelším živočichem na Zemi; dokonce delším než plejtvák obrovský, což je nejtěžší žijící živočich. Stejné délky ale mohly dosáhnout i některé extrémně velké rody druhohorních sauropodních dinosaurů, například pozdně jurský Amphicoelias fragillimus. K lákání kořisti trubýš využívá bioluminiscence a má smrtící žahavé buňky.
| Property | Value |
|---|
| prop-cs:binomickéJméno
| |
| prop-cs:druhPopsal
| |
| prop-cs:jméno
| |
| prop-cs:kmen
| |
| prop-cs:obrázek
| |
| prop-cs:třída
| |
| prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
| prop-cs:řád
| |
| prop-cs:říše
| |
| dbpedia-owl:abstract
|
- Trubýš pochybný (Praya dubia) je žahavec žijící v mořských hlubinách, v hloubce od 700 do 1000 metrů. Dosahuje délky 40–50 metrů, takže je v současnosti nejdelším živočichem na Zemi; dokonce delším než plejtvák obrovský, což je nejtěžší žijící živočich. Stejné délky ale mohly dosáhnout i některé extrémně velké rody druhohorních sauropodních dinosaurů, například pozdně jurský Amphicoelias fragillimus. K lákání kořisti trubýš využívá bioluminiscence a má smrtící žahavé buňky. Každý živočich je ve skutečnosti kolonií úzce specializovaných jedinců. Trubýš má hydroskelet: jeho tělo je naplněno vodou, která mu umožňuje vzdorovat tlaku okolního prostředí. Tvoří součást planktonu, protože se nedokáže aktivně pohybovat a nechává se unášet mořskými proudy.
|
| dbpedia-owl:thumbnail
| |
| dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
| |
| dbpedia-owl:wikiPageID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
| dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
| dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- Trubýš pochybný
- trubýši pochybném
- trubýš pochybný
|
| dcterms:subject
| |
| rdfs:comment
|
- Trubýš pochybný (Praya dubia) je žahavec žijící v mořských hlubinách, v hloubce od 700 do 1000 metrů. Dosahuje délky 40–50 metrů, takže je v současnosti nejdelším živočichem na Zemi; dokonce delším než plejtvák obrovský, což je nejtěžší žijící živočich. Stejné délky ale mohly dosáhnout i některé extrémně velké rody druhohorních sauropodních dinosaurů, například pozdně jurský Amphicoelias fragillimus. K lákání kořisti trubýš využívá bioluminiscence a má smrtící žahavé buňky.
|
| rdfs:label
| |
| prov:wasDerivedFrom
| |
| foaf:depiction
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| is dbpedia-owl:wikiPageRedirects
of | |
| is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
| is foaf:primaryTopic
of | |
