Valdemar I. Veliký (14. leden 1131 – 12. květen 1182, Vordingborg) byl původně vévoda šlesvický, od roku 1154 kníže jutský a od roku 1157 dánský král, první představitel královské dynastie Valdemarů, jež v letech 1157–1241 dovedla Dánsko k výraznému politickému a hospodářskému rozmachu.