dbpedia-owl:abstract
|
- Vikář (z latinského vicarius = zástupce; ve středověké češtině střídník) je duchovní, který zastupuje nějakou vyšší autoritu: farní vikář je zástupce faráře (označován též jako kaplan, popřípadě kooperátor) okrskový vikář koordinuje z biskupova pověření činnost farářů (na Moravě je ekvivalentem tohoto titulu děkan) generální vikář je přímým zástupcem biskupa; v katolické církvi se zřizuje ve všech diecézích (v řeckokatolické a pravoslavné církvi se označuje jako protosyncel) biskupský vikář je zástupcem biskupa pro určitou oblast (v řeckokatolické a pravoslavné církvi se označuje jako syncel) soudní vikář (tzv. oficiál) vykonává jurisdikční biskupskou moc, a to mocí práva vlastního (není se proto možné proti jeho rozhodnutí odvolat k biskupovi) apoštolský vikář je papežem jmenovaný prelát, legát, nuncius nebo administrátor pověřený řízením některého církevního správního úřadu místo zemřelého nebo odstoupivšího či zatím nejmenovaného řádného správce (například biskupa) kapitulní vikář byl v římskokatolické církvi kněz, který zastupoval v období uprázdnění biskupského stolce ordináře (v současné právní úpravě plní tuto roli administrátor diecéze) vikář Kristův – jeden z titulů papeže klášterní vikář nebo provinční vikář jsou označení pro zástupce představeného kláštera (kvardiána), resp. řádové provincie (provinciála) ve františkánských řádech. V letech 1430-1517 byli jako vikáři označeni i generální a provinční představení reformovaných františkánů - observantů.V protestantských církvích označuje slovo vikář čerstvého absolventa (případně ještě studenta) teologické školy, který vykonává praxi v některém konkrétním sboru a připravuje se tak jako pomocník (zástupce) kazatele na své kazatelské povolání.V Církvi československé husitské je tak označován farář, který koordinuje z biskupova pověření činnost farářů v příslušném okrsku.
|